reklama

reklama

Nový dotaz do odborné poradny

Potřebujete poradit od odborníka?

Odpověď je zajištěna do 72 hodin, vyjma víkendů a svátků. Lhůta pro zaslání odpovědi se však může v případě složitosti dotazu prodloužit. Uváděná cena je včetně DPH. Další podrobnosti o službě v Podmínkách užívání.

Nový dotaz do volného fóra

Chcete se zeptat ostatních uživatelů diskuzního fóra? Využijte zdarma obsahových rubrik.

Odpověď zajištěna není. Odpovídají nahodile pouze uživatelé diskuzního fóra. V případě potřeby rychlé a odborné rady doporučujeme využít placené poradny.


Odpověď

Upozornění: do tohoto tématu bylo naposledy přispěno před 30 dny.
Zvažte prosím založení nového tématu.
Jméno:
E-mail:
Předmět:
Ikona zprávy:

Ověření:
Jaké dopravní prostředky se nacházejí ve slově dokola?:

Zkratky: stiskněte shift+alt+s pro odeslání nebo shift+alt+p pro prohlédnutí


Shrnutí tématu

Poslal: M.M.
« kdy: 04. 12. 2017, 08:47:49 »

Dobrý den,

podle zákoníku práce § 269 odst. 2 je zaměstnavatel povinen nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou nemocí z povolání, jestliže zaměstnanec naposledy před jejím zjištěním pracoval u zaměstnavatele za podmínek, za nichž vzniká nemoc z povolání, kterou byl postižen. ( tz. prostřednictvím pojišťovny Kooperativa ho odškodnit )

Postup při posuzování a uznávání nemocí z povolání je stanoven vyhláškou č. 104/2012 Sb., o stanovení bližších požadavků na postup při posuzování a uznávání nemocí z povolání a okruh osob, kterým se předává lékařský posudek o nemoci z povolání, podmínky, za nichž nemoc nelze nadále uznat za nemoc z povolání, a náležitosti lékařského posudku (vyhláška o posuzování nemocí z povolání). V příloze k této vyhlášce jsou uvedeny podmínky, za nichž nelze nemoc, která byla uznaná za nemoc z povolání podle nařízení vlády, nadále uznat za nemoc z povolání. Ze závěru lékařského posudku musí být zřejmé, zda se nemoc posuzované osoby uznává nebo neuznává jako nemoc z povolání (z. č. 373/2011 Sb. § 62 odst. 5).

Podle § 64 z. č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, je zaměstnavatel je povinen umožnit poskytovateli pracovnělékařských služeb a poskytovateli v oboru pracovní lékařství, který získal povolení ministerstva k uznávání nemocí z povolání, vstup na pracoviště, kde zaměstnanec nebo bývalý zaměstnanec pracuje nebo pracoval za podmínek, jejichž vlivem posuzovaná nemoc z povolání vznikla, a to za účelem zjištění dalších skutečností nebo provedení klinického testu, popřípadě odebrání vzorku materiálu nebo pořízení audiovizuálního záznamu potřebného k posouzení nemoci z povolání. Zaměstnavatel je též povinen pro zajištění objektivity šetření a ověření podmínek vzniku nemoci z povolání umožnit vstup na pracoviště bývalému zaměstnanci (z. č. 373/2011 Sb. § 64).

Nemoc z povolání je většinou dlouhodobá záležitost. Zaměstnanec má právo na stejné náhrady jako u pracovního úrazu. Pokud je v pracovní neschopnosti, tak má nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti: přísluší zaměstnanci ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a plnou výší náhrady mzdy nebo platu podle § 192 nebo odměny z dohody podle § 194 a plnou výší nemocenského (§ 271a ZP); náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity, která přísluší zaměstnanci ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a výdělkem dosahovaným po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání s připočtením případného invalidního důchodu pobíraného z téhož důvodu (§ 271b ZP); náhradu za bolest a ztížení společenského uplatnění (§ 271c ZP); účelně vynaložené náklady spojené s léčením, které přísluší tomu, kdo tyto náklady vynaložil (§ 271d ZP).

Počty bodů pro ohodnocení bolesti a ztížení společenského uplatnění pro jednotlivá poškození zdraví způsobená nemocí z povolání jsou uvedené v Příloze č. 2 a č. 4 k nařízení vlády č. 276/2015 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání.

Pokud vás Zaměstnavatel přeřadil či přeřadí  na jiné místo s menší mzdou, vypočítal by náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, tzv. rentu, a posléze vyplatili bolestné a náhradu za ztížení společenského uplatnění podle nařízení vlády č. 276/2015 Sb.

Pokud by jste dostala z důvodu nemoci z povolání od zaměstnavatele výpověď, podle § 52 písm. d) ZP, náleželo by vám podle § 67 odst. 2 ZP odstupné ve výši nejméně dvanáctinásobku průměrného výdělku. Pokud by jste se se hned po skončení pracovního poměru přihlásila na úřadu práce, musela by vám  být proplacena renta ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem a případným invalidním důchodem, přičemž pro výši renty není rozhodná výše odstupného.
Renta přísluší zaměstnanci, který je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání; za výdělek po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání se považuje výdělek ve výši minimální mzdy.

Uchazeči o zaměstnání, kterému bylo podle jiných právních předpisů z posledního zaměstnání vyplaceno odstupné, odbytné nebo odchodné, se podpora v nezaměstnanosti poskytne až po uplynutí doby, která se určí podle počtu násobků průměrného výdělku nebo měsíčního služebního příjmu, ze kterých byla odvozena minimální výše odstupného, odbytného nebo odchodného stanovená jinými právními předpisy. Poskytnutá podpora v nezaměstnanosti pak nemá vliv na výši renty. 
Poslal: Ilona
« kdy: 04. 12. 2017, 06:56:56 »


Dobrý den,
nyní byla mi uznána nemoc z povolání zpětně od června 2016. Nyní jsem byl v pracovní neschopnosti (nesouvisela s nemocí) a zaměstnavatel mě poslal na mimořádnou prohlídku.
Pokud mě lékař uzná zdravotně nezpůsobilým pro dosud vykonávanou práci, jaké má zaměstnavatel povinnosti?
Když mi nabídne jinou práci, kterou bych mohl vykonávat a já s tím nebudu souhlasit - dostanu odstupné? Pokud souhlasit budu, ale tím se mi sníží mzda, bude mi zaměstnavatel doplácet rozdíl?
Platby GoPay

reklama