reklama

Nový dotaz do odborné poradny

Potřebujete poradit od odborníka?

Odpověď je zajištěna do 72 hodin, vyjma víkendů a svátků. Lhůta pro zaslání odpovědi se však může v případě složitosti dotazu prodloužit. Uváděná cena je včetně DPH. Další podrobnosti o službě v Podmínkách užívání.

Nový dotaz do volného fóra

Chcete se zeptat ostatních uživatelů diskuzního fóra? Využijte zdarma obsahových rubrik.

Odpověď zajištěna není. Odpovídají nahodile pouze uživatelé diskuzního fóra. V případě potřeby rychlé a odborné rady doporučujeme využít placené poradny.

Zobrazit příspěvky

Tato sekce Vám umožňuje zobrazit všechny příspěvky tohoto uživatele. Prosím uvědomte si, že můžete vidět příspěvky pouze z oblastí Vám přístupných.


Příspěvky - Jan Molín

Stran: 1 2 3 [4] 5 6 ... 62
46
Staré odborné poradny / Re:Roční zůčtování daně
« kdy: 07. 04. 2017, 08:56:03 »
Dobrý den paní Prouzová,

domnívám se, že ano, tedy že roční zúčtování můžete provést. Nejste povinna (a není to ani ve Vašich možnostech) zjišťovat, zda poplatník má povinnost podávat daňové přiznání (a nemá tedy nárok na roční zúčtování). Situace, kdy je fyzická osoba povinná podat daňové přiznání, jsou uvedeny v § 38g zákona o daních z příjmů.

S pozdravem

Jan Molín

47
Staré odborné poradny / Re:Pronájem bytu
« kdy: 07. 04. 2017, 08:52:52 »
Dobrý den pane Kubíku,

k Vašim dotazům sděluji následující:

a) Vyúčtovávané výdaje za "poplatky" se nepovažují za zdanitelný příjem, nebudete je tedy zahrnovat do zdaňovaných příjmů uváděných v daňovém přiznání. V tomto smyslu hovoří i pokyn D-22 vydaný Generálním finančním ředitelstvím, kde je v komentáři k § 9 zákona o daních z příjmů uvedeno:

"Součástí nájemného z nemovitých věcí nebo bytů nejsou úhrady za ceny služeb spojených s jejich užíváním. Obdobně v případě nájmu nebytových prostor není součástí úhrady nájemného platba záloh nebo výdaje za služby, jejichž poskytování je spojeno s nájmem (viz občanský zákoník).
Zálohy na služby (např. za vytápění, za dodávku teplé vody, úklid společných prostor v domě, užívání výtahu, dodávku vody z vodovodů a vodáren, odvádění odpadních vod kanalizacemi, užívání domovní prádelny, osvětlení společných prostor v domě, kontrolu a čištění komínů, odvoz popela a smetí, odvoz splašků a čištění žump, vybavení bytu společnou televizní a rozhlasovou anténou), které zajišťuje pronajímatel a které po uplynutí roku zúčtuje se skutečnými výdaji za tyto služby, nezahrnuje do zdanitelných příjmů a ani platby za tyto služby nezahrnuje do daňových výdajů."

Celý pokyn je např. zde: http://www.financnisprava.cz/assets/cs/prilohy/d-zakony/Pokyn_GFR_D-22.pdf

b) V případě investic do domu musíme rozlišovat mezi opravami (které jsou daňovým výdajem) a technickým zhodnocením (ve smyslu § 33 zákona o daních z příjmů). Technické zhodnocení zvyšuje vstupní cenu domu, ze které jsou uplatňovány odpisy. Daňovým výdajem jsou až odpisy (daňové odpisy spočítané dle příslušných ustanovení zákona o daních z příjmů). Bez bližších informací nelze podat přesnější komentář k Vaší situaci. Např. specifikem jsou nemovité kulturní památky: pokud je takto dům zapsán v katastru, technické zhodnocení se samostatně odepisuje 15 let (a nezvyšuje vstupní cenu domu). Každopádně, pokud budete uplatňovat skutečné výdaje (ať už jednorázově - opravy nebo postupně - technické zhodnocení prostřednictvím odpisů) nemůžete uplatňovat výdaje paušální. Je třeba propočítat obě varianty na konkrétních číslech, pak lze uzavřít, co je výhodnější.

S pozdravem

Jan Molín

48
Dobrý den,

pokud jde o standardní služby s místem plnění určeným dle § 9 odst. 1 zákona o DPH, tak se okamžikem poskytnutí služby stáváte identifikovanou osobou. To vyplývá z § 6i zákona o dani z přidané hodnoty  (ZDPH). Následně běží 15-denní lhůta pro podání přihlášky k registraci (viz § 97 ZDPH).
Přihlášku můžete podat osobně, poštou, případně datovou schránkou (kdybyste ji měl zřízenu, musel byste ji použit). Viz § 101a odst. 2 ZDPH. Další variantou je podání s užitím elektronicky zaručeného podpisu.

(Otázka ovšem je, zda služby nejsou osvobozeny (viz § 54 - osvobozené finanční činnosti). Potom byste se identifikovanou osobou nestal.)

Daňová přiznání a souhrnná hlášení musíte podávat výhradně elektronicky - viz § 101a ZDPH, identifikovaná osoba jej ovšem podává pouze za období, ve kterém se nějaké "přiznávané" plnění uskutečnilo. Může jít i o plnění, ze kterého není odváděna daň, právě kvůli reverse charge, kdy je třeba v mezinárodním kontextu zkontrolovat, že daň byla odvedena odběratelem. Daňové přiznání a SH se ovšem nepodává za období, kdy se vůbec žádné plnění neuskutečnilo - viz § 101 odst. 2 ZDPH a § 102 odst. 2 ZDPH.

Kontrolní hlášení identifikovaná osoba nepodává.

S pozdravem

Jan Molín





49
Staré odborné poradny / Re:Dvakrát zaúčtovaná faktura
« kdy: 31. 03. 2017, 12:51:23 »
Dobrý den,

v prvním případě by z hlediska DPH mělo být podáno na dané zdaňovací období dodatečné daňové přiznání, ve kterém dojde k opravě (snížení) nároku na odpočet. V účetnictví potom zaúčtujete tuto opravu (vyloučení dokladu) na základě interního účetního dokladu. Pokud ho nezaúčtujete do roku 2016, základ daně z příjmů pro účely správného stanovení základu daně v DP, zvýšíte o základ z dvakrát uplatněné faktury na ř. 40 DP.

K druhému případu: pokud jste plnění uvedli do nesprávného zdaňovacího období, a přitom jste si tím nesnížili odváděnou daň, není tato chyba nijak sankcionována. Viz § 104 zákona o DPH.

S pozdravem

Jan Molín

50
Dobrý den,

pokud je Vám zaplaceno dodané zboží v librách, máte už v okamžiku připsání na tento účet (zdanitelný) příjem, který je po přepočtu na CZK předmětem daně z příjmů.
Následné přesuny, resp. konverze částek v librách na koruny (na korunový účet) na tom nic nemění.
Pokud jde o "kurzové rozdíly", v daňové evidenci se s nimi nepočítá, nicméně poplatek bance, resp. rozdíl, který evidujete mezi částkou přepočítanou z liber na Kč a mezi příjmy v Kč na CZK účtu lze považovat za daňový výdaj (dochází-li k převodu částek mezi účty určenými k podnikání).

Takže pokud je např. dodávka za 100 liber uhrazena a částka je připsána na účet vedený v cizí měně (a kurz je 33), máte v tomto okamžiku zdanitelný příjem 3 300 Kč.
Po převodu účet v CZK je Vám ovšem připsáno pouze 3 250 Kč. Závěr z této operace tedy je: zdanitelný příjem 3 300 Kč, daňový výdaj 50 Kč.
Předpokladem je, že oba účty jsou používány k podnikání.

S pozdravem

Jan Molín

51
Staré odborné poradny / Re:Přílohy k DPPO
« kdy: 31. 03. 2017, 12:22:17 »
Dobrý den,

povinné přílohy (analogie účetní závěrky) nejsou stanoveny, ale doporučuji přiložit výkaz příjmů a výdajů a výkaz o majetku a dluzích z daňové evidence (§ 7b ZDPř). Pokud totiž poplatník má povinnost DP podávat, je povinen všechny uvedené údaje prokázat (tzv. unést důkazní břemeno).

Dovoluji si upozornit na ustavení § 38mb zákona o daních z příjmů, kde jsou uvedeny situace, kdy veřejně prospěšný poplatník vůbec nemá povinnost daňové přiznání podávat.

S pozdravem

Jan Molín

52
Dobrý den,

ve Vašem případě je v prvé řadě nutno vyjasnit otázku daňového rezidentství.

Pokud došlo v průběhu roku ke změně BYDLIŠTĚ (definice bydliště viz § 2 odst. 4 zákona o daních z příjmů (dále jen "ZDPř"), viz též smlouva o zamezení dvojímu zdanění uzavřená se Švýcarskem, předpis č. 281/1996 Sb.), šlo by posuzovat obě části roku SAMOSTATNĚ.  To znamená, že 7 měsíců byste byla daňovým rezidentem Švýcarka, a zbytek roku (v důsledku změny bydliště) daňovým rezidentem ČR. Tato možnost vyplývá z pokynu Generálního finančního ředitelství D-22 (http://www.financnisprava.cz/assets/cs/prilohy/d-zakony/Pokyn_GFR_D-22.pdf, viz komentář k § 2).

Obecně řečeno: tam, kde je osoba daňovým rezidentem, musí přiznávat své veškeré, tzv. "celosvětové" příjmy. Ve státě, kde je nerezidentem, přiznává jen příjmy plynoucí z území tohoto státu.

Pokud tedy budeme aplikovat možnost danou pokynem D-22 a zdaňovací období se roztrhne na dvě samostatně posuzované části, potom tzv. celosvětové příjmy daníte v ČR jen za období, kdy jste zde byla rezidentem (= příjmy plynoucí po návratu ze Švýcarska). Jestliže v tomto období už žádné příjmy ze Švýcarska neplynuly, nemusíte zde dříve plynoucí "švýcarské" příjmy přiznávat a nemusíte přiznávat dokonce ani uváděné 4 000 Kč z pronájmu, protože Vám vůbec nevzniká povinnost podat daňové přiznání. V této variantě byste tedy DP podávat nemusela.

K příjmům z nájmu: povinnost podat daňové přiznání se řídí § 38g ZDPř. Nepřesáhnou-li příjmy, které jsou předmětem daně 15 000 Kč/rok, nemáte povinnost podat DP.

Ve stejném ustanovení (§ 38g) se dočtete, že nejste povinna podat daňové přiznání, pokud Vám plynuly pouze příjmy ze zahraničí ze závislé činnosti (zaměstnání), které se vyjímají ze zdanění. Vyjmutí ze zdanění by na švýcarské příjmy zřejmě šlo aplikovat, jelikož jsou splněny podmínky § 38f ZDPř (z Vašeho zadání dovozuji, že Vám švýcarský zaměstnavatel srážel též zálohy na daň z příjmů). Toto zdůvodnění nepodání DP ovšem nepovažuji za aplikovatelné kvůli Vašim příjmům plynoucím z pronájmu.

Vraťme se ale k otázce daňového rezidentství. Pokud se vám zdaňovací období "neroztrhlo" na dvě samostatně posuzované části (z důvodu změny bydliště), tak byste, striktně vzato, měla daňové přiznání podat. V DP ovšem uplatníte metodu zamezení dvojímu zdanění vynětí s výhradou progrese, což prakticky znamená, že příjmy do formuláře sice uvedete, ale o několik řádků níže je poté zase odečtete, takže de facto v ČR zdaněny nebudou. Musíte ovšem podstupovat tento administrativní proces, mít potvrzení o příjmech ze Švýcarska a v neposlední řadě zdanit i ony 4 000 z nájmu (jelikož už nelze říci, že Vaše příjmy, které jsou předmětem daně, nepřesáhly 15 000 Kč).

Je zřejmé, že uplatňování daně v mezinárodním kontextu je poměrně komplikované, a je lepší se dopředu poradit s daňovým poradcem.

Ve Vašem případě lze tedy doporučit, abyste, odpovídá-li to skutečnosti, aplikovala výklad daný pokynem D-22, zdaňovací období posuzovala jako dvě samostatné části, a potom Vám nevzniká povinnost podat daňové přiznání.

S pozdravem

Jan Molín


53
Dobrý den,

dovozujete správně, že se dle § 6i ZDPH nestáváte identifikovanou osobou, protože poskytujete-li službu osobě nepovinné k dani se sídlem v EU, místo plnění zůstává v tuzemsku.
Dle mého názoru, pokud jde o popisovaný kontrakt, tak Vám v souvislosti s DPH nevznikají žádné povinnosti. Jediným sporným bodem je, zda jde skutečně o "osobu nepovinnou k dani", ale to zřejmě jste schopni doložit.

Poskytované plnění se Vám bude započítávat do obratu pro povinnou registraci k DPH ve smyslu § 4a ZDPH.

Náležitosti "faktury" nejsou nikde definovány. Rozhodně se ve Vašem případě nejedná o daňový doklad a jeho náležitosti ve smyslu § 29 ZDPH.
Pro určitou daňovou jistotu ovšem doporučuji uvést na doklad např. větu: "odběratel není osobou povinnou k dani".

S pozdravem

Jan Molín

54
Staré odborné poradny / Re:Majetkový podíl
« kdy: 24. 03. 2017, 21:01:48 »
Dobrý den pane Šejne,

hodnota majetkového podílu, který dědička vlastně ještě nenabyla (nabyla zatím pohledávku) musí být zřejmá z dědického řízení. Předpokládám, že dokumenty z dědického řízení lze doložit oněch 100 000 Kč. Prodej pohledávky bude příjmem dle § 10 zákona o daních z příjmů ("ZDPř"). Jde o tzv. "ostatní příjmy".

V § 10 odst. 5 ZDPř je uvedeno, že: „U příjmů z postoupení pohledávky nabyté úplatně nebo bezúplatně je výdajem hodnota pohledávky.“ Co se rozumí „hodnotou pohledávky“ lze nalézt v ustanovení § 5 odst. 9 ZDPř. Jedná se o jmenovitou hodnotu nebo pořizovací cenu u pohledávky nabyté postoupením anebo o cenu stanovenou podle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, u pohledávky nabyté DĚDĚNÍM nebo darem.

Dále musíme respektovat ustavení § 10 odst. 4 ZDPř, ze kterého vyplývá, ze v dílčím daňovém základu "ostatní příjmy" nelze deklarovat daňovou ztrátu, prakticky to znamená, že v daňovém přiznání (Příloha č. 2) k příjmům 60 000 Kč budou uvedeny výdaje 100 000 Kč, ale rozdíl ke zdanění bude ve výši 0.

Příjem z prodeje pohledávky dani za to období, kdy částku 60 000 Kč skutečně přijala (na účet či v hotovosti).

S pozdravem

Jan Molín

55
Dobrý den,

jestliže Vaše výdaje (13 + 200 tis. Kč) byly daňově uznatelné, výsledkem Vašeho podnikání za minulý rok (byť šlo pouze o několik týdnů podnikání) byla daňová ztráta. (Daňová ztráta je definována v § 5 odst. 3 zákona o daních z příjmů.)

Potom jste skutečně dle § 38g odst. 1 věta poslední zákona o daních z příjmů, povinen podat daňové přiznání. Předpokládám, že jste se v souvislosti se zahájením podnikání zaregistroval na finančním úřadě. Je velmi pravděpodobné, že pokud DP nepodáte, správce daně Vás k tomu vyzve. Stejně tak jste povinen podat za minulý rok Přehled pro zdravotní pojišťovnu a Přehled pro Správu sociálního zabezpečení. Lhůta pro podání DP je do 3.4.2017, lhůta pro podání Přehledů je o měsíc delší.

S pozdravem

Jan Molín

56
Dobrý den pane doktore,

dle mého názoru nic nebrání tomu, abyste ve Vašem případě využil dikce pokynu D-22 a považoval období roku 2016 za (z hlediska daňového domicilu) dvě samostatná období, a to z důvodu změny bydliště. Od ledna do září 2016 budete daňovým rezidentem ČR, v tomto období neplynuly z GB žádné příjmy, takže v ČR budete danit jen příjmy z plynoucí území ČR.

Od října 2016 Vám naopak (předpokládám) neplynuly žádné příjmy z ČR, takže budete ve Velké Británii danit (jako britský daňový rezident) jen příjmy plynoucí z GB.

Ovšem ani varianta, že se budete považovat po celý rok 2016 za českého daňového rezidenta (s čímž je spojena povinnosti přiznat "celosvětové" příjmy, tedy i příjmy plynoucí z GB) není nijak administrativně komplikovaná, protože příjmy ze závislé činnosti vykonávané v EU jsou za podmínek § 38f odst. 4 zákona o daních z příjmů VYJÍMÁNY ZE ZDANĚNÍ V ČR. Prakticky by to znamenalo, že příjmy z Vašich "výplatních pásek" přepočítáte na Kč (kurzem dle pokynu GFŘ D-31), zvýšíte je o fiktivní pojistné 34 % (do superhrubé mzdy), uvedete do daňového přiznání, ale o pár řádků dál tu samou částku (celou "superhrubou mzdu z GB") odečtete, takže de facto v ČR tento příjem vůbec nedaníte. Dle našich zkušeností správci daně při použití metody vynětí nevyžadují např. potvrzení zahraničního správce daně, ale stačí dokumenty od zahraničního zaměstnavatele.

S pozdravem

Jan Molín

57
Dobrý den pane Štrajte,

otázka daňového domicilu (daňového rezidentství) se řídí jednak ustanovením § 2 zákona o daních z příjmů a dále smlouvou o zamezení dvojímu zdanění, kterou máme uzavřenou s Německem (https://portal.gov.cz/app/zakony/zakon.jsp?page=0&nr=18~2F1984&rpp=15#seznam, dále jen "Smlouva").

Dle českého zákona o daních z příjmů je daňovým rezidentem poplatník, který má na území ČR "bydliště" nebo se zde "obvykle zdržuje". Zatímco bydliště je definováno poměrně vágně jako "místo, kde má poplatník stálý byt za okolností, z nichž lze usuzovat na jeho úmysl trvale s v tomto bytě zdržovat", poplatníky "obvykle se zdržujícími" na území ČR jsou "ti, kteří zde pobývají alespoň 183 dnů v příslušném kalendářním roce". Bydliště můžete mít i ve více zemích současně.

V podstatě je tedy na Vás, které kriterium považujete za určující. Kriterium 183 se obvykle použije v situaci, kdy má poplatník místo, které lze považovat za "bydliště" v obou státech.

Další podvariantou, která může nastat, je změna "bydliště" v průběhu roku v důsledku stěhování, pak musíme vzít v také úvahu pokyn Generálního finančního ředitelství D-22, který v komentáři k § 2 zákona o daních z příjmů říká, že při změně bydliště lze posuzovat obě části roku samostatně, tedy že jste po část roku daňovým rezidentem ČR a ve druhé části daňovým rezidentem Německa (rok se "roztrhne" na dvě období). K tomu ovšem ve Vašem případě zřejmě nedošlo, resp. z dotazu to nevyplývá. Spíše dovozuji, že bydliště máte v obou státech.

Smlouva o zamezení dvojímu zdanění s Německem rovněž jako první kriterium pro určení domicilu (Článek 4) uvádí bydliště:

Daňový domicil
(1) Výraz "osoba mající bydliště či sídlo v jednom smluvním státě" označuje ve smyslu této smlouvy osobu, která je podrobena zdanění podle právních předpisů tohoto státu z důvodu svého bydliště, stálého pobytu, místa vedení, nebo jiného podobného kritéria.
(2) Jestliže fyzická osoba má podle ustanovení odstavce 1 bydliště v obou smluvních státech, postupuje se takto:
a) Předpokládá se, že tato osoba má bydliště v tom smluvním státě, ve kterém má stálý být. Jestliže má stálý byt v obou smluvních státech, předpokládá
se, že má bydliště v tom smluvním státě, ke kterému má užší osobní a hospodářské vztahy.
b) Jestliže nemůže být určeno, ke kterému smluvnímu státu má tato osoba užšší osobní a hospodářské vztahy, nebo jestliže nemá stálý byt v žádném smluvním státě, předpokládá se, že má bydliště v tom smluvním státě, ve kterém se obvykle zdržuje.

Pokud o domicilu nelze rozhodnout dle "bydliště", zabýváme se kriteriem "osobní a hospodářské vztahy" - což je samozřejmě rodina a zaměstnání, resp. podnikání.
Pokud jsou tyto vztahu rovnocenné k oběma zemím, bere se jako pomocné kriterium to, kde se osoba "obvykle zdržuje", tedy prakticky, kde je více jak půl roku (183 dní). Vidíme ovšem, že toto kriterium rozhodně není zásadní, resp. že určitě není na prvním místě.

Vzhledem k nedostatečným informacím, které o Vaší situaci máme, bohužel nemůžeme říci definitivní názor na Vaše daňové rezidentství.

Model může být například takovýto: budete daňovým rezidentem SRN, protože tam máte bydliště a užší hospodářské vztahu (zaměstnání). Potom v SRN musíte přiznávat veškeré (tedy i z ČR plynoucí) příjmy. V ČR budete mít postavení daňového nerezidenta a budete zde přiznávat jen příjmy plynoucí z území ČR. Samozřejmě, v SRN budete moci uplatnit metodu zamezení dvojímu zdanění dle Smlouvy, takže určitě nebudete jeden příjem danit dvakrát. Metody zamezení dvojímu zdanění jsou v zásadě dvě, a to zápočet daně prostý a vynětí s výhradou progrese. Jejich uplatnění se může lišit podle druhu příjmu, konkrétně u Smlouvy se SRN vycházíme z jejích Článku 23, který Vám ovšem, jako laikovi, asi moc neřekne.

Kdyby to bylo opačně, tedy že jste daňovým rezidentem ČR, přiznával byste veškeré (i německé) příjmy v ČR, v Německu byste platil daně jen z příjmů plynoucích z území Německa. A v ČR byste si uplatnil zápočet v SRN zaplacené daně, případně byste aplikoval metodu vynětí "německých" příjmů z českého základu daně (vzhledem k tomu, že, jak uvádíte, v Německu máte závislou činnost, je metoda vynětí pravděpodobnější, viz § 38f odst. 4 zákona o daních z příjmů).

Obvykle platí, že v zemi daňového rezidentství (domicilu) přiznáváte veškeré, tzv. celosvětové, příjmy. Specifickou situací je výše zmíněné stěhování v průběhu roku, kdy se na zdaňovací období díváme jako na dvě odlišná období s různým rezidentstvím.

Uplatnění daní v mezinárodním kontextu není úplně triviální záležitost, doporučujeme konzultaci s daňovým poradcem. Ve Vašem případě je nutno posoudit nejen daňový domicil, ale i mix příjmů, které Vám z obou států plynou, použitelné metody zamezení dvojímu zdanění atd. Pak bude možné poskytnout radu, jaký postup odpovídá realitě, eventuelně co je pro Vás nejvýhodnější.

S pozdravem

Jan Molín

58
Staré odborné poradny / Re:Zdanění u pohledávky
« kdy: 24. 03. 2017, 19:32:33 »
Dobrý den,

okamžik nákupu pohledávky neznamená žádnou daňovou povinnost. Rozhodně nedodaňujete rozdíl mezi nabývací cenou a hodnotou pohledávku u původního vlastníka. Nabývací cena pohledávky se obvykle rovná skutečně vynaložené částce. Je důležité uchovat doklady o pořízení pohledávky, mohou být  důležitým dokumentem v okamžiku jejího prodeje. Z dotazu není zřejmé, zda jde o nákup v rámci podnikání nebo mimo podnikání. Na případné další postoupení pohledávky u poplatníka, který vede daňovou evidenci se vztahuje § 24 odst. 2 písm. o) zákona o daních z příjmů, vede-li poplatník účetnictví, vztahuje se na něj § 24 odst. 2 písm. s) ZDPř.

V případě nepodnikatele bude příjem z postoupení (prodeje) pohledávky tzv. ostatním příjmem dle § 10 ZDPř. I když tento příjem není výslovně uveden v § 10 odst. 1 ZDPř, bude sem náležet, protože výčet příjmů není v tomto ustanovení úplný, ale je uveden slovem "zejména", a tento příjem nelze zařadit do předchozích dílčích základů daně (§ 6 až § 9 ZDPř). V § 10 odst. 5 ZDPř je uvedeno, že: „U příjmů z postoupení pohledávky nabyté úplatně nebo bezúplatně je výdajem hodnota pohledávky.“ Co se rozumí „hodnotou pohledávky“ lze nalézt v ustanovení § 5 odst. 9 ZDPř. Jedná se o jmenovitou hodnotu nebo pořizovací cenu u pohledávky nabyté postoupením anebo o cenu stanovenou podle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, u pohledávky nabyté děděním nebo darem.

S pozdravem

Jan Molín

59
Dobrý den,

pokud dochází k dodatečným změnám základu daně z přidané hodnoty ve smyslu § 42 zákona o DPH a jsou vystavované opravné daňové doklady ve smyslu § 45 zákona o DPH, jedná se o SAMOSTATNÉ ZDANITELNÉ PLNĚNÍ, viz § 42 odst. 3.

Toto plnění je uskutečněno nejpozději posledním dnem zdaňovacího období:
- ve kterém dodavatel základ daně snižuje (tedy ve vašem případě ho snižuje odběratel jménem vaší společnosti) a
- zároveň ODBĚRATEL obdržel opravný daňový doklad.

Jestliže tedy kupující vystavuje OPD jménem vaší společnosti, tak vlastně "obdrží" OPD okamžikem vystavení dokladu.
To je v popisovaném příkladu ke dni 13.1.2017. Viz § 42 odst. 3 písm. b) ZDPH.

Na dokladu je tedy špatně uvedeno DUZP, ale Vy jste jej správně zahrnula až do ledna 2017.

Pro odběratele platí postup dle § 74 odst. 1 ZDPH, což znamená, že je povinen "vrátit" původně uplatněný odpočet též v daňovém přiznání za leden, případně za 1Q 2017.

Měli byste své odběratele informovat o správném postupu dle zákona, zvlášť s ohledem na možný nesoulad (mezi dodavatelem a odběratelem) ve vykazování těchto plnění v kontrolních hlášeních.

S pozdravem

Jan Molín

60
Staré odborné poradny / Re:Zdanění pronájmu bytu
« kdy: 23. 03. 2017, 15:06:00 »
Dobrý den,

vyúčtovávané výdaje na vodu a energie nejsou nájemným, nepovažují se za zdanitelný příjem, nemáte je tedy zahrnovat do zdaňovaných příjmů uváděných v daňovém přiznání. V tomto smyslu hovoří i pokyn D-22 vydaný Generálním finančním ředitelstvím, kde je v komentáři k § 9 zákona o daních z příjmů uvedeno:

"Součástí nájemného z nemovitých věcí nebo bytů nejsou úhrady za ceny služeb
spojených s jejich užíváním. Obdobně v případě nájmu nebytových prostor není součástí
úhrady nájemného platba záloh nebo výdaje za služby, jejichž poskytování je spojeno
s nájmem (viz občanský zákoník).
3. Zálohy na služby (např. za vytápění, za dodávku teplé vody, úklid společných prostor
v domě, užívání výtahu, dodávku vody z vodovodů a vodáren, odvádění odpadních vod
kanalizacemi, užívání domovní prádelny, osvětlení společných prostor v domě, kontrolu
a čištění komínů, odvoz popela a smetí, odvoz splašků a čištění žump, vybavení bytu
společnou televizní a rozhlasovou anténou), které zajišťuje pronajímatel a které po uplynutí
roku zúčtuje se skutečnými výdaji za tyto služby, nezahrnuje do zdanitelných příjmů
a ani platby za tyto služby nezahrnuje do daňových výdajů."

Celý pokyn je např. zde: http://www.financnisprava.cz/assets/cs/prilohy/d-zakony/Pokyn_GFR_D-22.pdf

S pozdravem

Jan Molín

Stran: 1 2 3 [4] 5 6 ... 62
Platby GoPay

reklama