reklama

reklama

Nový dotaz do odborné poradny

Potřebujete poradit od odborníka?

Odpověď je zajištěna do 72 hodin, vyjma víkendů a svátků. Lhůta pro zaslání odpovědi se však může v případě složitosti dotazu prodloužit. Uváděná cena je včetně DPH. Další podrobnosti o službě v Podmínkách užívání.

Nový dotaz do volného fóra

Chcete se zeptat ostatních uživatelů diskuzního fóra? Využijte zdarma obsahových rubrik.

Odpověď zajištěna není. Odpovídají nahodile pouze uživatelé diskuzního fóra. V případě potřeby rychlé a odborné rady doporučujeme využít placené poradny.

Zobrazit příspěvky

Tato sekce Vám umožňuje zobrazit všechny příspěvky tohoto uživatele. Prosím uvědomte si, že můžete vidět příspěvky pouze z oblastí Vám přístupných.


Příspěvky - Jan Molín

Stran: [1] 2 3 ... 62
1
Archiv / Re:Neproplacená faktura a zrušené plátcovství DPH
« kdy: 08. 01. 2018, 16:34:19 »
Dobrý den paní Kvapilová,

zřejmě došlo ve Vaší situaci ke "zrušení celého zdanitelného plnění" ve smyslu § 42 odst. 1 písm. a) zákona o DPH.

I v případě použití režimu přenesení daňové povinnosti je základ daně opravován, jak vyplývá mj. z této informace Generálního finančního ředitelství: http://www.financnisprava.cz/cs/dane/dane/dan-z-pridane-hodnoty/informace-stanoviska-a-sdeleni/rezim-preneseni-danove-povinnosti/informace-gfr-a-mf-k-rezimu-preneseni-da-613

Opravujete to, co se stalo, i když samotná oprava je "samostatným zdanitelným plněním", tj. uvádí se (ve Vašem případě) do aktuálního daňového přiznání, nepodává se dodatečné DP.

Opravou napravujete situaci tak, jak původně měla být. Jak se ukázalo, zdanitelné plnění se neuskutečnilo  (píšete, že "plnění neproběhlo"), a samozřejmě potom i DPH je nulová, žádná odvedena být neměla, a to ani Vámi, ani odběratelem.

Opravný daňový doklad vystavíte, tuto povinnost máte danou ustanovením § 42 odst. 2 ("...pokud měl povinnost vystavit daňový doklad..."), ale budete opravovat jen základ daně! Takto to bude zobrazeno i v aktuálním daňovém přiznání. Odběratel, pokud již není plátcem, tak samozřejmě na aktuální období DP nepodává, nedává ani smysl podávat dodatečné daňové přiznání na původní období, kdy měl povinnost odvést DPH na výstupu a zřejmě ve stejné výši i nárokoval DPH na vstupu (jeho situaci nelze přesně posoudit, nemáme k tomu údaje).

S pozdravem

Jan Molín

2
Archiv / Re:Začátek podnikání a kontrola FÚ
« kdy: 08. 01. 2018, 15:12:13 »
Dobrý den paní Novotná,

v prvé řadě je nutno podotknout, že pro účely svého podnikání nemusíte zakládat nový bankovní účet, ale můžete používat svůj dosavadní soukromý účet.

Daňový subjekt, ve vašem případě poplatník daně z příjmů fyzických osob, dokládá při případné daňové kontrole všechny údaje, které tvrdí v daňovém přiznání (tzv. musí unést důkazní břemeno). Pokud by předmětem kontroly bylo např. daňové přiznání za rok 2018, správce daně by po vás mohl vyžadovat jen související podklady, nikoliv např. výpisy z účtu za dobu předcházející, kdy vám neplynuly zdanitelné příjmy, ani nevznikly uplatňované daňové výdaje.

Na druhou stranu, je-li soukromý účet používán i k podnikání, lze očekávat, že správce daně bude chtít (s obdobím související) výpisy vidět.

Předmětem kontroly mohou být i příjmy s podnikáním nesouvisející, pokud dani z příjmů podléhají. To jsou například i některé přijaté dary. Dle mého názoru ovšem nelze v rámci kontroly roku 2018, kdy jsou předmětem kontroly skutečnosti tvrzené v podaném daňovém přiznání, automaticky kontrolovat i předchozí roky, které nemají s podnikáním žádnou souvislost. Muselo by jít o jiné paralelní daňové řízení.

Dle § 85 daňového řádu:
"Předmětem daňové kontroly jsou daňové povinnosti, tvrzení daňového subjektu nebo jiné okolnosti rozhodné pro správné zjištění a stanovení daně vztahující se k jednomu daňovému řízení."

Když se tedy vrátíme k vašemu dotazu: pokud ve výpisech z doby před zahájením podnikání nejsou částky ovlivňující základ daně za kontrolované období (bude-li předmětem kontroly např. rok 2018), neměly by tyto výpisy být správcem daně vyžadovány.

S pozdravem

Jan Molín

3
Dobrý den paní Panušková,

v prvé řadě je třeba definovat, kde je daná fyzická osoba daňovým rezidentem. Tuto problematiku upravují smlouvy o zamezení dvojímu zdanění uzavřené mezi Švýcarskem a ČR, případně mezi ČR a Velkou Británií. Daňová rezidence je definována též v § 2 zákona o daních z příjmů. V případě rozporu má přednost dikce mezinárodní smlouvy.

Z dotazu dovozuji, že s největší pravděpodobností je osoba švýcarským daňovým rezidentem, protože tam má bydliště (?) či tam pobývá déle než 183 dní v roce (?).

Pokud tomu tak je, ve Švýcarsku přiznává své celosvětové příjmy, tedy i příjmy plynoucí z ČR. V tuzemsku jsou přiznávány a zdaňovány pouze příjmy plynoucí z území V ČR. Odměna za výkon funkce člena dozorčí rady je považována za příjem ze závislé činnosti dle § 6 odst. 1 písm. c) zákona o daních z příjmů a v průběhu roku je zdaňován stejně jako v případě zaměstnance - rezidenta. Bude tedy srážena záloha na daň. Srážková daň nepřipadá v úvahu - nebudou splněny podmínky § 6 odst. 4 ZDPř.

Osoba je "zaměstnancem" nikoliv dle pracovněprávního předpisů, ale pro účely zákona o daních z příjmů ano. Má nárok na roční zúčtování. Po skončení roku vystaví zaměstnavatel potvrzení o příjmech a tyto budou přiznány ve Švýcarsku. Otázkou je, zda dle dikce Smlouvy (viz zde: http://www.mfcr.cz/cs/legislativa/dvoji-zdaneni/prehled-platnych-smluv) jde o příjem dle Článku 15 či Článku 16 - domnívám se, že jde spíše o Tantiémy, ale bude záležet i na švýcarském daňovém právu. Tak či tak, švýcarský rezident bude mít tyto příjmy vyňaty ze zdanění ve smyslu Článku 23 Smlouvy (metoda zamezení dvojímu zdanění vynětí s výhradou progrese).

Ohledně zdravotního a sociálního pojištění: je třeba nejdříve zjistit, zda je osoba účastna britského či švýcarského systému sociálního pojištění. Pokud je to britský systém, postupujeme (dosud, tj. do naplnění brexitu) jako u jiných občanů z členských států EU. Osoba musí dodat formulář A1 potvrzený britskou správou sociálního pojištění, a český zaměstnavatel bude odvádět příslušné pojistné do britského systému (včetně užití tamních sazeb).

Pokud je osoba účastna švýcarského systému sociálního pojištění, jsme mimo jurisdikci EU a postupujeme v souladu s dvoustrannou smlouvou uzavřenou mezi ČR a Švýcarskem (https://www.mpsv.cz/files/clanky/1545/smlouva_svycarsko.pdf).

Situace, kterou řešíte, je poměrně komplikovaná a má mnoho aspektů (rezidentství, občanství, typ příjmu, souběh s důchodem, účast na daném systému sociálního pojištění, vymezení typu příjmů dle daňového systému daného státu vs. mezinárodní smlouva atd.). Doporučujeme konzultaci s daňovým poradcem, případně ve věci sociálního pojištění s příslušnou správou sociálního zabezpečení, kde jsou pracovníci specializovaní na uplatnění pojistného s mezinárodním aspektem.

S pozdravem

Jan Molín

4
Archiv / Re:Práce v zahraničí
« kdy: 23. 12. 2017, 18:59:08 »
Dobrý den pane Vašku,

klíčové je určení daňového rezidentství. Daňovým rezidentem můžete být pouze v jednom státě, v ostatních jste potom považován za daňového nerezidenta. Kriteriem pro určení rezidentství je nejčastěji bydliště, dále pak délka pobytu (více či méně než 183 dní v roce), případně pak "středisko životních zájmů". Ve Vašem případě jste zřejmě daňovým rezidentem Holandska. Tam tedy zdaňujete své "celosvětové příjmy", tj. veškeré příjmy, ať plynou odkukoliv. V ostatních státech, tedy i v ČR přiznáváte a zdaňujete pouze příjmy plynoucí z daného území.

Pokud jste tedy daňový rezident Holandska, a to z důvodu bydliště i z důvodu, že tam trávíte více než půl roku, budete tam zdaňovat veškeré příjmy. Pokud Vám z ČR žádné příjmy neplynou, nebudete zde nic přiznávat ani zdaňovat.

Pokud v Holandsku máte pouze příjmy ze závislé činnosti, zřejmě zdanění administruje Váš zaměstnavatel. Informujte se u něj o případných dalších povinnostech v Holandsku.

Pokud máte příjmy výhradně od zaměstnavatele se sídlem v Holandsku, nemusel byste DP podávat v ČR ani v situaci, kdy byste byl považován za českého daňového rezidenta (kterým ale zřejmě nejste). Vyplývá to z ustanovení § 38g odst. 2 zákona o daních z příjmů: "Rovněž není povinen podat daňové přiznání poplatník, jemuž plynou pouze příjmy ze závislé činnosti ze zahraničí, které jsou podle § 38f vyjmuty ze zdanění."

Pokud je Vaše situaci složitější, tj. máte i nějaké příjmy z ČR, doporučujeme konzultaci s daňovým poradcem.

S pozdravem

Jan Molín

5
Archiv / Re:Zdanění bitcoinů získaných darem
« kdy: 23. 12. 2017, 18:46:18 »
Dobrý den,

děkujeme za zajímavou otázku.

Pro uplatnění daně z příjmů je podstatné vědět, co vlastně bitcoiny (resp. kryptoměny obecně) jsou. Dle České národní banky nejde v případě bitcoinů ani o  bezhotovostní peněžní prostředky, ani o elektronické peníze ve smyslu § 4 zákona o platebním styku, ani o peněžní prostředky ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 písm. c) zákona o platebním styku. Bitcoiny nevykazují znaky investičního nástroje, nemají povahu cenného papíru ani derivátu.
(Celé stanovisko ČNB viz zde: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/faq/stanoviska_a_odpovedi/pdf/obchodovani_s_bitcoiny.pdf).

Můžeme vycházet ze zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Ten definuje virtuální měnu jako elektronicky uchovávanou jednotku "bez ohledu na to, zda má nebo nemá emitenta, a která není peněžním prostředkem podle zákona o platebním styku, ale je přijímána jako platba za zboží nebo služby i jinou osobou odlišnou od jejího emitenta" (§ 2 odst. 1 písm. l zákona č. 253/2008 Sb.). Kryptoměny lze považovat na nehmotnou movitou věc, s čímž zatím souhlasí i česká daňová správa.

Kolísání hodnoty kryptoměny směrem nahoru při pouhé držbě kryptoměny neznamená zdanitelný příjem držitele. Je-li kryptoměna darována, dárci nevzniká žádný zdanitelný příjem, jelikož základní charakteristickou daru je, že při něm nedochází k protiplnění. Z hlediska obdarovaného je ve Vašem případě dar osvobozen od daně z příjmů, neboť jde o osvobozený dar přijatý od příbuzného v linii přímé ve smyslu § 10 odst. 3 písm. c) bod 1. zákona o daních z příjmů. V okamžiku nabytí daru by ovšem mělo být zřejmé, jaká hodnota byla nabyta.

Prodej bitcoinů je předmětem daně z příjmů jako příjem z prodeje movité věci. Nevztahuje se však na něj osvobození dle § 4 odst. 1. písm. c) zákona  o daních z příjmů, protože nejde o věc hmotnou. Příjem z prodeje tedy bude zdaněn jako "ostatní příjem" ve smyslu § 10 téhož zákona (předpokládám, že operace s bitcoiny nejsou uskutečněny v rámci podnikání). Výdajem bude nabývací cena (hodnota v okamžiku přijetí daru). Zdanění bude spadat do období, kdy byl příjem za prodej bitcoinů skutečně obdržen (zřejmě připsán na bankovní účet). Koupě "nových bitcoinů" za "staré bitcoiny" zřejmě nepodléhá dani z příjmů, jelikož při této operaci není příjem realizován.

Viz též článek zde: https://www.mesec.cz/clanky/jak-se-dani-virtualni-meny-cast-zisku-odvedete-vzdy-bitcoin-je-pro-bernak-vec/

S pozdravem

Jan Molín


6
Archiv / Re:Pronájem bytu a přeúčtování poplatků
« kdy: 23. 12. 2017, 07:58:27 »
Dobrý den,

naprosto zásadní je, co máte dohodnuto v nájemní smlouvě. Domnívám se, že pokud máte všechny uvedené položky dohodnuty dle smlouvy jako "přeúčtovávatelné", nic tomu nebrání. Možná je trochu právní problém s příspěvky do fondu oprav, které dle některých právních názorů mají být součástí samotného nájemného (viz např. diskuse zde: https://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/chat/questions/1068-najemne-patri-do-nej-fond-oprav-nebo-ne.html), ale pokud bude ve smlouvě jednoznačně uvedeno, že i tato částka podléhá vyúčtování a nájemce s tím takto souhlasí, i takto by to mělo fungovat. Záleží též na praxi bytového družstva/společenství vlastníků, jak je fond oprav spravován, zda se částky meziročně mění, zda je tedy dopředu znáte, nebo se je dozvídáte až z vyúčtování (např. družstevníci kvůli nepředvídatelné havárii odsouhlasili, že letošní příspěvek do fondu oprav se zdvojnásobí...).

Obecně platí, že příjmy spojené s nájmem se skládají ze samotného nájemného (čisté nájemné), které je u fyzické osoby příjmem dle § 9 zákona o daních z  příjmů a uvádí se do daňového přiznání a přeúčtovávaných položek, které se za zdanitelný příjem nepovažují.

Skutečnost, že přeúčtovávané výdaje na energie, vodu, plyn,  odvoz odpadu atp. se nepovažují za zdanitelný příjem potvrzuje i pokyn D-22 vydaný Generálním finančním ředitelstvím, kde je v komentáři k § 9 zákona o daních z příjmů uvedeno:

"Součástí nájemného z nemovitých věcí nebo bytů nejsou úhrady za ceny služeb spojených s jejich užíváním. Obdobně v případě nájmu nebytových prostor není součástí úhrady nájemného platba záloh nebo výdaje za služby, jejichž poskytování je spojeno s nájmem (viz občanský zákoník).
Zálohy na služby (např. za vytápění, za dodávku teplé vody, úklid společných prostor v domě, užívání výtahu, dodávku vody z vodovodů a vodáren, odvádění odpadních vod kanalizacemi, užívání domovní prádelny, osvětlení společných prostor v domě, kontrolu a čištění komínů, odvoz popela a smetí, odvoz splašků a čištění žump, vybavení bytu společnou televizní a rozhlasovou anténou), které zajišťuje pronajímatel a které po uplynutí roku zúčtuje se skutečnými výdaji za tyto služby, nezahrnuje do zdanitelných příjmů a ani platby za tyto služby nezahrnuje do daňových výdajů."

Celý pokyn je např. zde: http://www.financnisprava.cz/assets/cs/prilohy/d-zakony/Pokyn_GFR_D-22.pdf

Ale jak bylo uvedeno v úvodu, klíčová je smlouva s nájemníkem.

S pozdravem

Jan Molín

7
Archiv / Re:DPH při poskytnutí služby do země mimo EU
« kdy: 06. 12. 2017, 12:17:59 »
Dobrý den paní Žďárská,

pokud jde o uvedenou službu, při jejím poskytování osobě povinné k dani (podnikatelskému subjektu) bude místo plnění určeno dle základního pravidla, tj. dle § 9 odst. 1 zákona o DPH. To znamená, že jde o službu s místem plnění v země sídla odběratele. Z hlediska uplatňování DPH v tuzemsku se nejedná o předmět české DPH. Budete vystavovat faktury bez DPH, ale rovněž budete uvádět dané plnění do ř. 26 daňového přiznání.

Jiná (ovšem výjimečná) situace by nastala, pokud by Váš odběratel byl zároveň registrován jako plátce DPH v tuzemsku (u českého FÚ) a ZÁROVEŇ ke skutečnému užití nebo spotřebě služby by docházelo taktéž v tuzemsku. Potom by šlo a tuzemské zdanitelné plnění, fakturovali byste včetně DPH a plnění by se uvádělo do ř. 1 DP.

V praxi se též může stát, že zahraniční subjekt má v tuzemsku provozovnu ve smyslu § 4 odst. 1 písm. j) zákona o DPH. Pak musíme rozlišovat, zda je plnění poskytováno provozovně (tuzemské plnění s DPH) nebo "základně" sídlící v zahraničí (fakturace bez DPH, místo plnění je v zahraničí). 

Nakonec poznámka k poskytování "elektronicky poskytovaných služeb" osobám nepovinným k dani. Dle informace GFŘ uvedené zde: http://www.financnisprava.cz/assets/cs/prilohy/ms-mezinarodni-spoluprace-a-dph/MOSS_informace-pro-verejnost.pdf NEPATŘÍ "přístup na internet" mezi el. poskytované služby ve smyslu § 10i zákona o DPH.

S pozdravem

Jan Molín

8
Archiv / Re:Daně a odpisy
« kdy: 06. 12. 2017, 11:18:03 »
Dobrý den pane Málku,

faktura za elektřinu nebude zahrnována do příjmů z nájmu dle § 9 zákona o daních z příjmů. Přeúčtovávané výdaje energie, vodu, plyn, případně odvoz odpadu atp. se nepovažují za zdanitelný příjem. V tomto smyslu hovoří i pokyn D-22 vydaný Generálním finančním ředitelstvím, kde je v komentáři k § 9 zákona o daních z příjmů uvedeno:

"Součástí nájemného z nemovitých věcí nebo bytů nejsou úhrady za ceny služeb spojených s jejich užíváním. Obdobně v případě nájmu nebytových prostor není součástí úhrady nájemného platba záloh nebo výdaje za služby, jejichž poskytování je spojeno s nájmem (viz občanský zákoník).
Zálohy na služby (např. za vytápění, za dodávku teplé vody, úklid společných prostor v domě, užívání výtahu, dodávku vody z vodovodů a vodáren, odvádění odpadních vod kanalizacemi, užívání domovní prádelny, osvětlení společných prostor v domě, kontrolu a čištění komínů, odvoz popela a smetí, odvoz splašků a čištění žump, vybavení bytu společnou televizní a rozhlasovou anténou), které zajišťuje pronajímatel a které po uplynutí roku zúčtuje se skutečnými výdaji za tyto služby, nezahrnuje do zdanitelných příjmů a ani platby za tyto služby nezahrnuje do daňových výdajů."

Celý pokyn je např. zde: http://www.financnisprava.cz/assets/cs/prilohy/d-zakony/Pokyn_GFR_D-22.pdf

S pozdravem

Jan Molín

9
Dobrý den,

přeúčtovávané výdaje za "poplatky" (energie, voda, plyn, případně odvoz odpadu atp.) se nepovažují za zdanitelný příjem, nebudete je tedy zahrnovat do zdaňovaných příjmů uváděných v daňovém přiznání. V tomto smyslu hovoří i pokyn D-22 vydaný Generálním finančním ředitelstvím, kde je v komentáři k § 9 zákona o daních z příjmů uvedeno:

"Součástí nájemného z nemovitých věcí nebo bytů nejsou úhrady za ceny služeb spojených s jejich užíváním. Obdobně v případě nájmu nebytových prostor není součástí úhrady nájemného platba záloh nebo výdaje za služby, jejichž poskytování je spojeno s nájmem (viz občanský zákoník).
Zálohy na služby (např. za vytápění, za dodávku teplé vody, úklid společných prostor v domě, užívání výtahu, dodávku vody z vodovodů a vodáren, odvádění odpadních vod kanalizacemi, užívání domovní prádelny, osvětlení společných prostor v domě, kontrolu a čištění komínů, odvoz popela a smetí, odvoz splašků a čištění žump, vybavení bytu společnou televizní a rozhlasovou anténou), které zajišťuje pronajímatel a které po uplynutí roku zúčtuje se skutečnými výdaji za tyto služby, nezahrnuje do zdanitelných příjmů a ani platby za tyto služby nezahrnuje do daňových výdajů."

Celý pokyn je např. zde: http://www.financnisprava.cz/assets/cs/prilohy/d-zakony/Pokyn_GFR_D-22.pdf

S pozdravem

Jan Molín

10
Archiv / Re:Jak zdanit příjem použitý na pokutu
« kdy: 29. 11. 2017, 14:16:56 »
Dobrý den paní Jakubcová,

pokud jde o příjem, který Vám plynul od zaměstnavatele, byť šlo o příjem nepeněžní či příjem "spočívající v jiné formě plnění" (viz § 6 odst. 3 zákona o daních z příjmů), bude to příjem zdaňovaný v rámci vyplacené mzdy za dané období. Takový příjem podléhá i pojistnému.

Možností, jak se vyhnout zdanění a zpojistnění takového příjmu je využití § 6 odst. 9 písm. g) ZDPř, tedy zahrnout za zaměstnance zaplacenou pokutu mezi nedaňové náklady zaměstnavatele. Je to možné do 2 000 Kč za rok. Viz uvedené ustanovení.

S pozdravem

Jan Molín

11
Archiv / Re:Daň z prodeje auta
« kdy: 29. 11. 2017, 13:50:01 »
Dobrý den pane Tesaři,

z dotazu není zřejmé, na jakou daň se ptáte.

Pokud jde o DPH, zdanitelné plnění je uskutečněno dodáním zboží, tedy dnem, kdy se mění vlastník, resp. kdy nový majitel se zbožím může nakládat jako vlastník (viz § 13 odst. 1 zákona o DPH). DPH by tedy mělo být odvedeno za to období, kam spadá fyzické předání auta kupujícímu. Pokud ovšem byla ještě před tímto datem přijata úplata, musí být odvedeno DPH z úplaty (např. i ze zálohy).

Pokud se ptáte na daň z příjmů, platí, že fyzická osoba, která nevede účetnictví, přiznává skutečně přijaté příjmy. Pokud by tedy bylo například dohodnuto, že kupní cena za auto bude uhrazena až v lednu 2018 a skutečně by se tak stalo, příjem by byl přiznáván až za zdaňovací období 2018.

S pozdravem

Jan Molín


12
Archiv / Re:Odečet DPH provozovatelem osobního automobilu
« kdy: 29. 11. 2017, 13:41:54 »
Dobrý den,

bez znalosti smlouvy mezi "kupujícím" a dodavatelem, nelze případ posoudit. Pokud jde o nějakou formu finančního leasingu, potom leasingová společnost odvádí k okamžiku "přenechání zboží" k užití DPH na výstupu z celkové ceny (z celkové hodnoty smlouvy), a zároveň za totéž období by měl mít "uživatel" zboží nárok na odpočet. Viz § 13 odst. 3 písm. d) a § 21 odst. 1 písm. c) zákona o dani z přidané hodnoty.

Pojem "finanční leasing" ovšem není pro účely DPH nikde definován. Při uplatnění DPH vycházíme z § 13 ZDPH, kde je stanoveno, že jde o "přenechání zboží k užití na základě smlouvy, pokud je ujednáno, že vlastnické právo k užívanému zboží  bude převedeno na jeho uživatele",

Z hlediska daně z příjmů je finanční leasing vymezen ustanoveními § 24 odst. 2 písm. h) bod 2. a § 24 odst. 4-6 zákona o daních z příjmů.

S pozdravem

Jan Molín

13
Archiv / Re:Plat x daňový odpočet
« kdy: 20. 11. 2017, 12:03:08 »
Dobrý den,

nemůžete sama sebe zaměstnat, jelikož pracovní, jakož i jinou smlouvu, lze uzavřít pouze mezi dvěma odlišnými právními subjekty.
Můžete zaměstnat pouze nějakou jinou osobu.
To, co si odečítáte, je sleva na dani, nejde o náklad, ale o částku, která snižuje daň z příjmů fyzické osoby.
Její roční výše na poplatníka je letos stejná jako vloni, tedy 24 840 Kč.

S pozdravem

Jan Molín

14
Archiv / Re:Sazba DPD 15% nebo 21%
« kdy: 20. 11. 2017, 11:54:03 »
Dobrý den pane Tauschi,

dle § 48 zákona o dani přidané hodnoty se první snížená sazba, tedy 15 % uplatní "při poskytnutí stavebních nebo montážních prací provedených na dokončené stavbě, pokud se jedná o stavbu pro bydlení". Ve Vašem případě se zřejmě o stavbu pro bydlení jedná, ale otázka je, jestli servis závlahových systémů je "stavební nebo montážní práce". Kdybychom to posuzovali striktně dle vymezení v SKP, asi bychom došli k závěru, že nikoliv.

Nicméně výkladově, dle informace GFŘ k uplatňování DPH u nemovitých věcí (celá Informace je zde: http://www.financnisprava.cz/assets/cs/prilohy/d-seznam-dani/2015-12-21-Informace-nemovitosti-2016.pdf) se snížená sazba může uplatnit i u OPRAV na dokončených stavbách pro bydlení.

Info GFŘ uvádí:

"Stavebními nebo montážními pracemi provedenými na dokončené stavbě pro bydlení nebo pro sociální bydlení je třeba rozumět nejen přístavby, nástavby nebo rekonstrukce ale také opravy, jako je např. malování, výměna podlahových krytin, výměna výtahů, čištění a odblokování odpadních trubek, instalace protipožární, zvukové či tepelné izolace, obkladačské práce atd."

Z toho dovozujI, že např. oprava závlahových systémů na střeše domu, který je tvořen jednotkami, jež lze ve smyslu § 48 odst. 4 ZDPH označit jako "obytný prostor" bude fakturována s 15% sazbou DPH. Samozřejmě je otázka, jak aplikovat DPH v případě, že v domě jsou i jiné prostory, než prostory pro bydlení.

Poněkud odlišným problémem je uplatnění DPH v případě "okolí" domu. Je-li toto okolí pozemkem, který tvoří jeden funkční celek se stavbou, případně se jedná o příslušenství domu, domnívám se, že i zde by bylo možné uplatnit 15% sazbu.

Info GFŘ k tomu uvádí: "První snížená sazba daně se uplatní také při poskytnutí stavebních a montážních prací provedených na „příslušenství“ dokončených staveb pro bydlení, a to i když budou prováděny pouze na něm. I při opravách doplňkových staveb, dříve označovaných jako příslušenství (blíže bod 2.3.) se uplatní první snížená sazba daně."

Vzhledem k specifičnosti dotazu, kdy je potřeba přezkoumat konkrétní okolnosti poskytované služby, doporučujeme konzultaci s daňovým poradcem nebo metodikem zabývajícím se DPH na příslušném finančním úřadě.

S pozdravem

Jan Molín

15
Archiv / Re:Společné jmění manželů a daň z příjmů
« kdy: 20. 11. 2017, 11:24:31 »
Dobrý den,

dle popisu druhého domu je zřejmé, že není součástí SJM. Potom se na zdanění příjmů z nájmu nevztahuje ustanovení § 9 odst. 2 zákona o daních z příjmů.
Příjem zdaňuje ten, jemuž majetek dle katastru patří. Není ani jiná možnost. Otázka je, co s výdaji, vztahujícími se k celému domu (budou-li uplatňovány skutečné výdeje). Obvykle se k jednotlivým částem nemovité věci rozdělují v poměru dle podlahové plochy.
Pojistné se z příjmů z nájmu nadále neplatí.

S pozdravem

Jan Molín

Stran: [1] 2 3 ... 62
Platby GoPay

reklama