reklama

Nový dotaz do odborné poradny

Potřebujete poradit od odborníka?

Odpověď je zajištěna do 72 hodin, vyjma víkendů a svátků. Lhůta pro zaslání odpovědi se však může v případě složitosti dotazu prodloužit. Uváděná cena je včetně DPH. Další podrobnosti o službě v Podmínkách užívání.

Nový dotaz do volného fóra

Chcete se zeptat ostatních uživatelů diskuzního fóra? Využijte zdarma obsahových rubrik.

Odpověď zajištěna není. Odpovídají nahodile pouze uživatelé diskuzního fóra. V případě potřeby rychlé a odborné rady doporučujeme využít placené poradny.

Zobrazit příspěvky

Tato sekce Vám umožňuje zobrazit všechny příspěvky tohoto uživatele. Prosím uvědomte si, že můžete vidět příspěvky pouze z oblastí Vám přístupných.


Příspěvky - Dagmar Kučerová

Stran: 1 [2] 3 4 ... 104
16
Dobrý den,

v případě výpovědi ze strany zaměstnavatele nebo skončení pracovního poměru dohodou z důvodu podle § 52 písm. d) zákoníku práce přísluší odstupné v souladu s ustanovením § 67 odst. 2 zákoníku práce ve výši 12násobku průměrného měsíčního výdělku. Tímto důvodem je nemožnost zaměstnance podle příslušných odborných posudků dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí, anebo dosáhl-li na pracovišti určeném rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví nejvyšší přípustné expozice. Pokud však byl se zaměstnancem rozvázán pracovní poměr, protože nesmí podle lékařského posudku vydaného zařízením závodní preventivní péče nebo rozhodnutím příslušného správního úřadu, který lékařský posudek přezkoumává, dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz nebo pro onemocnění nemocí z povolání a zaměstnavatel se zcela zprostí své odpovědnosti podle § 270 odst. 1, odstupné zaměstnanci nepřísluší.

Zákoník práce v ustanovení § 271a popisuje, že pro účely náhrady za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti se použije průměrný výdělek před vznikem této škodní události. Avšak pouze pro účely náhrady za ztrátu na výdělku.  Pro účely odstupného se postupuje v souladu s ustanovením § 351 až 362 zákoníku práce. Rozhodným obdobím je předchozí kalendářní čtvrtletí.

S přáním příjemného dne    Dagmar Kučerová

17
Dobrý den,

dovolená se zásadně čerpá. Avšak v souladu s ustanovením § 221 zákoníku práce přísluší zaměstnanci pouze v případě skončení pracovního poměru náhrada mzdy za nevyčerpanou dovolenou. Což se využije i ve vašem případě. Z roku 2016 nebyla čerpána dovolená v délce 6,5 dne. Za rok 2017 zřejmě vznikne nárok na dovolenou za odpracované dny (záleží na harmonogramu směn). V měsících leden až květen pracovní neschopnost, červen mateřská dovolená. V souladu s ustanovením § 216 odst. 2 zákoníku práce se doba čerpání mateřské dovolené a doba, po kterou zaměstnanec čerpá rodičovskou dovolenou do doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou, a doba pracovní neschopnosti vzniklé v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání vzniklého při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním se pro účely dovolené posuzuje jako výkon práce.

Za každých 21 odpracovaných dnů (dny skutečně odpracované, čerpaná řádná dovolená, mateřská dovolená atd.) přísluší 1/12 z celkového nároku řádné dovolené. Dovolená za odpracované dny se o zameškané směny z důvodu pracovní neschopnosti nekrátí.

Zaměstnavatel vám tedy k datu skončení pracovního poměru proplatí dovolenu z roku 2016, pravděpodobně i 1/12 nároku z roku 2017 (bylo-li dle harmonogramu směn plánováno na červen alespoň 21 pracovních dnů). 

S pozdravem  Dagmar Kučerová

18
Dobrý den,

ošetřovné se skutečně neposuzuje jako odpracovaná doba. Za výkon práce se posuzuje v souladu se zákoníkem práce ustanovení § 348 doba,
  • a) kdy zaměstnanec nepracuje pro překážky v práci, s výjimkou doby pracovního volna poskytnutého na žádost zaměstnance, bylo-li předem sjednáno jeho napracování, a doby, po kterou byla práce přerušena pro nepříznivé povětrnostní vlivy,
  • b) dovolené,
  • c) kdy si zaměstnanec vybírá náhradní volno za práci přesčas nebo za práci ve svátek,
  • d) kdy zaměstnanec nepracuje proto, že je svátek, za který mu přísluší náhrada mzdy, popřípadě za který se mu jeho mzda nebo plat nekrátí.
Současně ustanovení § 216 odst. 2 zákoníku práce říká, že pro účely dovolené se za výkon práce nepovažuje doba zameškaná pro důležité osobní překážky v práci, pokud nejsou uvedeny v prováděcím právním předpisu (§ 199 odst. 2). Doba čerpání mateřské dovolené a doba, po kterou zaměstnanec čerpá rodičovskou dovolenou do doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou, a doba pracovní neschopnosti vzniklé v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání vzniklého při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním se pro účely dovolené posuzuje jako výkon práce.

Z toho plyne, že doba čerpání ošetřovného (s nárokem na nemocenské dávky nebo bez) se nebude pro účely dovolené posuzovat jako odpracovaná doba. Za 16 odpracovaných směn nemůže zaměstnankyni vzniknout nárok na dovolenou za odpracované dny.

S přáním hezkého dne  Dagmar Kučerová

19
Staré odborné poradny / Re:Nárok na řádnou dovolenou
« kdy: 24. 04. 2017, 18:33:46 »
Dobrý den,

konkrétní výpočty neposkytujeme. K tomu nemám ani potřebné podklady (zaměstnavatelem poskytovaný nárok na dovolenou, harmonogram směn atd.). Odpověď však dává zákoník práce. Dovolená se poskytuje za každý kalendářní rok zvlášť. Pro nárok na dovolenou za kalendářní rok (případně jeho poměrnou část, tj. celé kalendářní měsíce) je třeba splnit podmínku alespoň 60 odpracovaných dnů. Do těchto dnů se započítávají odpracované směny, dále doba čerpání řádné dovolené, náhradního volna, placených svátků a překážek v práci (např. lékařské vyšetření, pracovnělékařské prohlídky, volno na svatbu atd.).

Předpokládám tedy, že v roce 2016 nemohlo být 60 takových dnů (od 1. 9. do  30. 10. 2016). Z toho důvodu bude náležet dovolená pouze za odpracované dny, tj. za každých takto odpracovaných 21 dnů 1/12 celkového nároku a za každých dalších 21 dnů další dvanáctina. Teoreticky by mohl vzniknout nárok na 2/12, ale záleží na harmonogramu směn.

V roce 2017 byla pouze pracovní neschopnost. Nejsou zde žádné odpracované směny, nárok na dovolenou nevzniká.

S přáním hezkého dne   Dagmar Kučerová 

20
Staré odborné poradny / Re:Úkolová mzda
« kdy: 18. 04. 2017, 09:25:03 »
Dobrý den,

úkolová mzda je pracovněprávní praxi stále využívaná. Mzdu můžeme rozdělit do tří základních kategorií (v praxi se často objevuje jejich kombinace):

  • a)   časová mzda – výše mzdy se v tomto případě počítá od množství odpracovaného času
  • b)   úkolová mzda – výše mzdy závisí na počtu jednotek vykonané práce
  • c)   podílová mzda – výše mzdy se odvíjí na dosaženém zisku či obratu firmy.
Právě v případě dohod konaných mimo pracovní poměr bývá úkolová mzda často sjednána. Pro případ poskytování náhrady mzdy se využije takzvaný fiktivní harmonogram směn. Což je řádně sjednáno i ve vašem případě. Máte pravdu, že minimální hodinová  mzda musí být dodržena i u dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti. Na druhou stranu jistě chápete, že nelze při tomto způsobu odměňování poskytovat minimální mzdu zaměstnancům automaticky, bez provedení daného úkolu. Proto zaměstnavatelé předem stanovují časové normy  provedení konkrétního úkolu. Tyto časové snímky poslouží i při případné kontrole inspektorátu práce jako doklad o tom, že úkolová mzda má určitý hodinový ekvivalent. 

Rozsah práce máte stanoven v maximální výši. Znamená to, že může být odpracováno 18,75 hodin týdně, ale podle potřeby zaměstnavatele v některých týdnech méně nebo naopak vůbec nic. Pakliže má zaměstnavatel řádně stanoveny časové snímky a úkolová mzda má určitý hodinový ekvivalent s odměňováním na úrovni alespoň minimální mzdy, pak podle mého názoru zaměstnavatel nařízení vlády o minimální a zaručené mzdě respektuje.

S přáním příjemného dne  Dagmar Kučerová




21
Staré odborné poradny / Re: Prohlášení k dani HPP + DPP
« kdy: 15. 04. 2017, 12:20:17 »
Dobrý den,

zaměstnanec může mít současně podepsáno Prohlášení k dani pro jednoho plátce (jednoho zaměstnavatele). Podpisem lze uplatnit měsíční slevy na dani. Je to možnost, nikoli povinnost. Je rovněž možné, že Prohlášení podepíše, ale slevy uplatní až po skončení zdaňovacího období v ročním zúčtování, eventuálně v daňovém přiznání.

Prohlášení se podepisuje pro plátce. Platí tedy pro všechny příjmy u daného zaměstnavatele. Pokud je Prohlášení podepsáno, jedná se o daň zálohovou i v případě dohody o provedení práce s měsíční odměnou do 10 000 korun. Naopak v případě, že podepsáno není, může dojít k situaci, kdy bude současně uplatněna jak zálohová, tak srážková daň.

Zákon o daních z příjmů § 38k:

(6) Poplatník může podepsat prohlášení podle odstavce 4 na stejné období kalendářního roku pouze u jednoho plátce.

(7) Neprokáže-li poplatník skutečnosti rozhodné pro poskytnutí měsíční slevy na dani podle § 35ba nebo na měsíční daňové zvýhodnění podle § 35d anebo nepodepíše-li prohlášení podle odstavce 4 ve stanovené lhůtě, přihlédne k nim plátce počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž tyto rozhodné skutečnosti poplatník prokáže a současně podepíše prohlášení podle odstavce 4. Dodatečně přihlédne plátce k uvedeným skutečnostem při ročním zúčtování záloh, a to i v případě, byla-li daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti vybrána srážkou podle zvláštní sazby daně, prokáže-li poplatník rozhodné skutečnosti pro poskytnutí slevy na dani podle § 35ba nebo na daňové zvýhodnění nejpozději do 15. února roku následujícího po uplynutí zdaňovacího období a podepíše-li současně v této lhůtě prohlášení k dani podle odstavců 4 a 5.

S přáním hezkého dne   Dagmar Kučerová
     

22
Staré odborné poradny / Re:Zdravotní pojištění
« kdy: 24. 03. 2017, 06:34:50 »
Dobrý den,

pojištěnec neplatí pojistné na zdravotní pojištění po dobu, po kterou je z důvodu dlouhodobého pobytu odhlášen ze zdravotního pojištění. Vrací příslušné pojišťovně průkaz pojištěnce. Musí se jednat dlouhodobý nepřetržitý pobyt. Po návratu do ČR se u příslušné pojišťovny přihlásí a dodatečně předloží doklad o uzavřeném zdravotním pojištění v Anglii a jeho délce. Pokud pojištěnec nepředloží tento doklad, je povinen doplatit zpětně pojistné tak, jako by k odhlášení nedošlo. Od 1. září 2015 se za takové období nevymáhá penále. Osoba, která takto postupuje je vyňata ze zdravotního pojištění v ČR. Což v praxi znamená, že pojistné na zdravotní pojištění se za tuto osobu v ČR neplatí, tj. pojistné neplatí zaměstnavatel, ani pojištěnec sám, ani stát.

Je tedy zřejmé, že zdravotní pojištění sraženo být nemělo a můžete ho zastupiteli vrátit. Určité riziko tu však bohužel je. Týká se právě doložení jeho pojistného vztahu v Anglii. Pokud po svém zahraničním pobytu doklad o uzavřeném zdravotním pojištění nepředloží, nebo nebude trvat po celou dobu pobytu, musí doplatit zpětně pojistné za každý kalendářní měsíc, ve kterém zdravotní pojištění netrvalo po celý takový kalendářní měsíc (penále se v takovém případě nevymáhá). V těchto měsících by také bylo třeba odvést zdravotní pojištění z odměny zastupitele.

S přáním příjemného dne  Dagmar Kučerová

23
Dobrý den,

má odpověď se vztahuje pouze k porušení podmínek z hlediska zákona o daních z příjmů, nikoli k porušení smluvních podmínek životního pojištění.

Od roku 2015 byla zavedena sankce za porušení podmínek spočívajících v předčasném zrušení pojistné smlouvy, nebo v případě předčasné výplaty pojistného plnění (před dovršením 60 let věku nebo 60 měsíců od uzavření smlouvy) a také u takzvaných mimořádných výběrů s tím, že poplatník je povinen nově dodanit nejen své příspěvky, které si uplatňuje pro snížení základu daně (dosud uplatněné nezdanitelné části základu daně jako příjem podle § 10 zákona o daních z příjmů, nově jen za uplynulých 10 let), ale také příspěvky zaměstnavatele osvobozené podle § 6 odst. 9 písm. p) zákona o daních z příjmů poskytnuté v běžném roce a v uplynulých 10 letech. Zde se jedná o příjem podle § 6 zákona o daních z příjmů a dodaní se příspěvky počínaje od  1. ledna 2015. Zaměstnanec nemůže žádat o roční zúčtování daní, podává sám daňové přiznání.     

Kdy se nedodaňuje:

  • Pokud dojde ke zrušení pojistné smlouvy, ale nebude vyplaceno pojistné plnění nebo odkupné, a zároveň rezerva, kapitálová hodnota nebo odkupné bude převedeno na jinou smlouvu soukromého životního pojištění, která splňuje podmínky pro daňové účely. 
  • Jestliže dojde pouze k porušení formálních podmínek smlouvy - zkrácení doby pojištění, úprava podmínek umožňujících výběr - dochází jen k zániku uplatňování osvobození příspěvků zaměstnavatele a nezdanitelných částí základu daně poplatníkem a k dodanění dojde až v budoucnu při porušení materiálních podmínek, tj. předčasný výběr, předčasné zrušení smlouvy atd.
Co je to předčasné zrušení pojistné smlouvy z hlediska dodanění? Z hlediska pojišťovny je to ukončení kdykoli dříve než je sjednaná doba pojištění. Z hlediska pojištění by to pak mohlo být dříve než v 60i letech zaměstnance(nebo dříve než za 60 měsíců.

Pro uplatnění daňových výhod musí být vždy splněny obě podmínky současně, tj. nesmí dojít k výplatě nebo zrušení smlouvy před dovršením 60 let věku nebo 60 měsíců od uzavření smlouvy. V praxi se často používá pojem 2 x 60.   

Prosím o odpovědi k jednotlivým případům, kolik bude dodaňovat (smlouva je uzavřena 1.1.2014, zaměstnanec má uzavřeno ve smlouvě, že nebude v průběhu smlouvy vybírat=pro zaměstnavatele je to příspěvek daňově zvýhodněný, roční příspěvek činí 10000,- Kč, zaměstnanci bylo  1.1.2014  54 let, smlouva je uzavřena do 80 let věku zaměstnance.

1) zaměstnanec zruší smlouvu k 1.1.2019 - zaměstnanci je 59 let

Pokud dojde ke zrušení a výplatě pojistného plnění nebo odkupného (není převedeno na jinou smlouvu splňující podmínky pro daňové účely současně s rezervou nebo kapitálovou hodnotou), jedná se o porušení podmínky dosažení věku 60 let. 

2) zaměstnanec zruší smlouvu k 1.1.2025 - zaměstnanci je 65 let (důchodový věk je 67 let- jen pro demonstraci příkladu)

Podmínky 2 x 60 splněny.

3)zaměstnanec zruší smlouvu k 1.1.2027 - zaměstnanci je 67 let (dosažení důchodového věku)

Obě podmínky pro daňové účely splněny. Není co dodaňovat.

4)zaměstnanec zruší smlouvu k 1.1.2030 - zaměstnanci je 75 let

Z hlediska zákona o daních z příjmů jsou podmínky splněny. 


S přáním hezkého dne   Dagmar Kučerová :)

24
Dobrý den,

jestliže bude neplacené volno poskytnuto po celý kalendářní měsíc a zaměstnanci není zúčtován žádný příjem a navíc nepatří mezi osoby, které nemusí dodržet minimální vyměřovací základ, pak se pojistné zaměstnance stanoví z minimální mzdy, tedy od 1.1.2017 z částky 11 000 korun. Vyměřovací základ zaměstnance je v takovém případě nulový a zaměstnanec je povinen provést doplatek pojistného ve výši 13,5 % z rozdílu mezi tímto (nulovým) vyměřovacím základem a výší minimální mzdy. Pouze v případě, že by doplatek pojistného vznikl z důvodů překážek na straně zaměstnavatele, musel by rozdíl uhradit zaměstnavatel.

Doplatek zdravotního pojistného za zaměstnance ve výši 1485 Kč můžete po zaměstnanci požadovat předem (při podání žádosti o poskytnutí neplaceného volna) nebo odvést za zaměstnance a vyrovnat v následujícím měsíci (po návratu z neplaceného volna).

S přáním příjemného dne   Dagmar Kučerová
 

25
Dobrý den,

požádali jsme o spolupráci Českou správu sociálního zabezpečení.

Z jejich vyjádření plyne, že v uvedených situacích skutečně záleží na datu, ke kterému měla pojištěnka nastoupit do práce (v tomto občas panují nejasnosti). Vychází se ze zásady vyjádřené v § 28 odst. 5 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů (ZNP), která stanoví, že nemocenské se nevyplácí za dobu, po kterou mělo trvat pracovní volno bez náhrady příjmu pokud dočasná pracovní neschopnost vznikla (případně byla nařízena karanténa – neboť nemocenské se poskytuje i při karanténě) nejdříve dnem, který následuje po dni nástupu na takové volno. Uvedené ustanovení zachycuje princip platný pro úpravu všech dávek nemocenského pojištění – jde o dávky které nahrazují ušlý příjem, nikoli o dávky, které by případně náležely vedle něj. Na rodičovské dovolené příjem neuchází, po dobu jejího trvání tedy není co nahrazovat.

Pokud vznikla ke konci trvání rodičovské dovolené pracovní neschopnost (nezáleží na tom, zda z důvodu úrazu), lze přiznat nemocenské od patnáctého dne jejího trvání pokud již tento patnáctý den měla pojištěnka pracovat. Pokud den návratu do zaměstnání vychází např. až na dvacátý den trvání DPN, pak se v souladu s § 28 ZNP poskytuje nemocenské nikoli od patnáctého dne (to ještě trvala rodičovská dovolená a neucházel příjem), ale až ode dne dvacátého (zde měla zaměstnankyně nastoupit do zaměstnání, ale z důvodu dočasné pracovní neschopnosti nenastoupila – příjem jí uchází). Otázka náhrady mzdy je otázkou pracovního práva, avšak § 192 zákoníku práce je konstruován na obdobném principu. Náhrada mzdy náleží za dny, které jsou pro zaměstnance pracovními dny, a za svátky, za které jinak přísluší zaměstnanci náhrada mzdy nebo se mu plat nebo mzda nekrátí, pokud v těchto jednotlivých dnech zaměstnanec splňuje podmínky nároku na výplatu nemocenského podle předpisů o nemocenském pojištění. Za ČSSZ odpověď připravila mluvčí Jana Buraňová.

Náhrada mzdy se poskytuje podle § 192 zákoníku práce v době prvních 14 dnů pracovní neschopnosti. Ve vašem konkrétním případě v této době nebylo co nahrazovat.     

S přáním hezkého dne  Dagmar Kučerová

26
Dobrý den,

důležitý je posudek vystavený smluvním lékařem, tj. že zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu dlouhodobě ztratil zdravotní způsobilost k dosavadní práci (minimálně po dobu jednoho roku). Jestliže pro zaměstnance nemáte jinou vhodnou práci, jedná se o výpověď ze zdravotních příčin dle § 52 písm. e) zákoníku práce (neuvádíte, že by se jednalo o nemoc z povolání nebo pracovní úraz). V takovém případě zaměstnanci nenáleží odstupné.

Pracovní poměr skončí uplynutím dvouměsíční výpovědní doby, která začíná prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi. V době výpovědní doby nelze zaměstnanci přidělovat práci, jedná se o překážku v práci podle § 208 zákoníku práce. Nemohl-li zaměstnanec konat práci pro jiné překážky na straně zaměstnavatele, než jsou uvedeny v § 207, přísluší mu náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku; to neplatí, bylo-li uplatněno konto pracovní doby (§ 86 a 87).

Samozřejmě je možné se pokusit dohodnout se zaměstnancem na ukončení pracovního poměru dohodou ze zdravotních důvodů k určitému datu s příslušnou finanční kompenzací namísto placené překážky na straně zaměstnavatele ve výpovědní době.

S přáním příjemného dne  Dagmar Kučerová




 
 

27
Staré odborné poradny / Re:Daňové přiznání
« kdy: 02. 02. 2017, 07:37:57 »
Dobrý den,

odpověď postupně v textu:

Citace
Leta jsem pracovala jako OSVĆ (lékař). K 31.01.2016 jsem ukončila činnost, ordinaci předala na základě dohody o prodeji závodu kolegovi a registrace mi byla zrušena FÚ k 05.02.2016. Od března 2016 jsem pracovala už jen na dohodu o provedení práce u jediného zaměstnavatele.  U zaměstnavatele jsem podepsala prohlášení k dani. Měsíční příjem nepřekračoval 10 000.-Kč a odpracovala jsem za rok 127 hodin. Zaměstnavatel odečetl 15% daň a zároveň uplatnil slevu na poplatníka, takže žádná daň z příjmu mi nebyla sražena. Celý rok jsem si platila penzijní připojištění a od pojišťovny mám potvrzení, že jsem za celý rok zaplatila 24 000.- Kč. Předpokládám, že daňové přiznání budu dávat za celý rok nikoliv jen za měsíc, ve kterém jsem byla vedena jako OSVĆ. Při vyplňování daňového přiznání jsem ale narazila na několik problémů, s kterým si nevím rady.  Sleva na poplatníka za rok činí 24 840.-Kč. Mohu uplatnit celou tuto částku nebo ji mám ponížit. Mohu odečíst odpočet na penzijní připojištění v plné výši (tedy 12 000.-Kč), jak jsem to dosud dělala nebo ho také mám ponížit.? Do daňového přiznání mám zahrnout i příjem z DPP?

Daňové přiznání budete podávat za celý rok. Uvádí se zde všechny poplatníkovi zdanitelné příjmy. Podepsala jste tiskopis Prohlášení k dani, tudíž se jedná o zálohovou daň (uplatněny slevy). Příjmy ze zaměstnání uvedete do řádku číslo 31, příjmy z podnikatelské činnosti do Přílohy číslo 1. Uplatníte všechny daňové slevy, na které jste měla v roce 2016 nárok. Minimálně tedy slevu na poplatníka, a to v plné výši 24 840 Kč. Stejně tak můžete základ daně ponížit o nezdanitelné části, ve vašem případě o 12 000 Kč na penzijní připojištění.       

Citace
Dosud jsem dávala do daňového přiznání výdaje v plné výši. Nyní bych chtěla přejít na výdaje v procentech. Rok 2015 dodaním. Musím ale také provést opravu za rok 2015 u sociálního a zdravotního pojištění?

Můžete přejít na paušální výdaje, ale jak správně uvádíte, bude potřeba upravit základ z předešlého roku. Většinou se to řeší dodatečným daňovým přiznáním. Současně si podáte opravný Přehled příjmů a výdajů na příslušnou OSSZ. Sociální pojištění se totiž počítá z daňového základu. Opravný přehled pro zdravotní pojištění se nepodává, zde se pojistné  s počítá pouze z rozdílu příjmů a výdajů.

Citace
V roce 2017 budu již pracovat na DPP u jednoho zaměstnavatele, kde mám podepsáno prohlášení k dani.  Budu pracovat max. 300 hodin za rok a příjem za měsíc nepřekročí 10 000.- Kč (5 000 – 10 000.-Kč/měsíc). Budu muset podat daňové přiznání za rok 2017? Budu moci uplatnit i odpočet z penzijního připojištění, které chci celý rok platit ve stejné výši.

V souladu s ustanovením § 38g zákona o daních z příjmů není povinen daňové přiznání podat poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti podle § 6 pouze od jednoho a nebo postupně od více plátců daně včetně doplatků mezd od těchto plátců (§ 38ch odst. 4). Podmínkou je, že poplatník podepsal u všech těchto plátců daně na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle § 38k, a vyjma příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je vybírána daň srážkou sazbou daně podle § 36, nemá jiné příjmy podle § 7 až 10 vyšší než 6 000 Kč. Pokud jste tedy podepsala prohlášení k dani a budete mít pouze jednoho zaměstnavatele, daňové přiznání podávat nemusíte. Při uváděné výši měsíčních příjmů nebude ani po uplatnění nezdanitelné části základu daně formou zaplacených příspěvků na penzijní připojištění výsledkem přeplatek na dani (žádná daň nebude vlivem uplatnění měsíční slevy a poplatníka sražena). Naopak, pokud budou vaše příjmy vyšší a nebudete mít mimo závislou činnosti jiné zdanitelné příjmy, můžete požádat po skončení zdaňovacího období svého zaměstnavatele o roční zúčtování daní a zde si příspěvky na penzijní připojištění na základě potvrzení zahrnout.

S přáním příjemného dne  Dagmar Kučerová

28
Staré odborné poradny / Re:Dohoda o provedení činnosti
« kdy: 01. 02. 2017, 11:44:39 »
Dobrý den,

odpověď v textu:

Citace
V případě, že má osoba uzavřenu dohodu o pracovní činnosti a má přiznaný invalidní důchod I. stupně, jak se v tomto případě postupuje? Odvádí se zdravotní a sociální pojištění normálně ze mzdy?

Pobírání invalidního důchodu odvod sociálního pojištění nijak neovlivňuje. Z hlediska zdravotního pojištění se jedná o osobu, za kterou platí pojistné i stát, tudíž není třeba provádět odvod alespoň z minimálního vyměřovacího základu. Odvádí se dle skutečného výdělku. Pokud zaměstnanec podepíše prohlášení k daní, může si uplatit mimo základní slevy na dani i slevu na invaliditu.

Výjimkou by byla dohoda o pracovní činnosti do částky 2499 Kč měsíčně, ta odvodům sociálního a zdravotního pojištění nepodléhá.           

Citace
A v případě, že osoba má uzavřenu někde pracovní smlouvu a jinde dohodu o pracovní činnosti - z této se bude odvádět sociální i zdravotní pojištění také?

Ano standardně. I v tomto případě bude dohoda podléhat odvodům sociálního a zdravotního pojištění. Podepsat prohlášení a tím si uplatnit slevy na dani lze pouze u jednoho zaměstnavatele.

S přáním hezkého dne  Dagmar Kučerová 

29
Staré odborné poradny / Re:Přednostní pohledávky u DPP
« kdy: 30. 01. 2017, 16:43:19 »
Dobrý den,

ustanovení § 299 občanského soudního řádu, které vyjmenovává okruh příjmů, z nichž se provádí exekuční srážky, bylo od 1. 9. 2015 rozšířeno o  odměny z dohod o provedení práce. Změna se vztahuje na soudní rozhodnutí vydaná po tomto datu. U rozhodnutí vydaných s  dřívějším datem naopak odměna z dohody o provedení práce náležela do insolvenční podstaty v plné výši jako mimořádný příjem. 

Ve vašem případě se bude jednat o souběh příjmů od několika plátců mzdy. Pakliže se jedná o rozhodnutí vydané po 1. 9. 2015, může postup stanovit insolvenční správce. Jak sama uvádíte, nezabavitelná část mzdy je již plně využita u prvního plátce mzdy. Další plátce mzdy pouze příjem rozdělí na třetiny (eventuálně plně zabavitelný zbytek mzdy) a insolvenčnímu správci odešle dvě třetiny a plně zabavitelný zbytek mzdy, tj. rozsah dle přednostních pohledávek. Je ale možné, že bude insolvenční správce požadovat zaslání obou příjmů v plné výši a výpočet si provede sám. V každém případě můžete nezabavitelnou část mzdy využít pouze jednou i při případném souběhu příjmů od více plátců mzdy současně.

S přáním hezkého dne  Dagmar Kučerová   

30
Dobrý den,

v souladu s ustanovením § 356 zákoníku práce, jestliže má být uplatněn průměrný měsíční čistý výdělek, zjistí se tento výdělek z průměrného měsíčního hrubého výdělku odečtením pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, pojistného na všeobecné zdravotní pojištění a zálohy na daň z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti, vypočtených podle podmínek a sazeb platných pro zaměstnance v měsíci, v němž se průměrný měsíční čistý výdělek zjišťuje.

Podle § 362 zákoníku práce, vykonává-li zaměstnanec práci u téhož zaměstnavatele ve více základních pracovněprávních vztazích uvedených v § 3 nebo ve více pracovních vztazích, posuzuje se mzda, plat nebo odměna v každém základním pracovněprávním vztahu uvedeném v § 3 nebo pracovním vztahu, odděleně.

Hrubý průměrný výdělek se tedy pro určení výdělku čistého sníží o odvody pojistného a zálohu na daň. Uplatnění slev na dani bude záležet na podpisu Prohlášení. Při podepsaném Prohlášení k dani lze předpokládat, že budou plně využity u pracovního poměru (pro účely čistého výdělku se dle zákoníku práce pracovní poměry posuzují samostatně). V případě dohody zřejmě bude pouze záloha na daň, tj. jak uvádí zákon, podle podmínek a sazeb platných pro zaměstnance v měsíci, v němž se průměrný měsíční čistý výdělek zjišťuje.

Hezký den přeje Dagmar Kučerová

Stran: 1 [2] 3 4 ... 104
Platby GoPay

reklama