reklama

Nový dotaz do odborné poradny

Potřebujete poradit od odborníka?

Odpověď je zajištěna do 72 hodin, vyjma víkendů a svátků. Lhůta pro zaslání odpovědi se však může v případě složitosti dotazu prodloužit. Uváděná cena je včetně DPH. Další podrobnosti o službě v Podmínkách užívání.

Nový dotaz do volného fóra

Chcete se zeptat ostatních uživatelů diskuzního fóra? Využijte zdarma obsahových rubrik.

Odpověď zajištěna není. Odpovídají nahodile pouze uživatelé diskuzního fóra. V případě potřeby rychlé a odborné rady doporučujeme využít placené poradny.

Autor Téma: Stanovení hrubého průměrného výdělku  (Přečteno 4246 krát)

0 uživatelů a 1 Host prohlíží toto téma.

Offline Reveal

  • Nováček
  • *
  • Příspěvků: 1
    • Zobrazit profil
Stanovení hrubého průměrného výdělku
« kdy: 15. 05. 2017, 11:18:33 »
Dobrý den,

potřebovali bychom pomoci se ]stanovení hrubého průměrného výdělku pravděpodobného za 4. kal. čtvrtletí 2016. Jedná se o zaměstnance, který na základě rozhodnutí Okresního soudu v Hradci Králové utrpěl 20.7.2010 pracovní úraz. Tento zaměstnanec naposledy pracoval 19.7.2010, 12 měsíců po pracovním úrazu pobíral nemocenskou a náhradu mzdy od pojišťovny Kooperativa (doplacení průměrného výdělku před pracovním úrazem). Po skončení pracovní neschopnosti mu byl stanoven invalidní důchod 2.stupně, nepracoval a pobíral náhradu mzdy dle §208 zákoníku práce (100% náhrada mzdy – překážka na straně zaměstnavatele - průměrný výdělek před pracovním úrazem) až do 17.1.2017, kdy byl pracovní poměr ukončen dohodou a bylo mu uhrazeno odstupné ve výši 12ti měsíců.

Nyní řešíme rentu po ukončení pracovní poměru z důvodu pracovního úrazu, kterou mu bude až do jeho 65.let hradit pojišťovna Kooperativa.

Pojišťovna Kooperativa si vyžádala Stanovení hrubého průměrného výdělku pravděpodobného za 4. kal. čtvrtletí 2016.

[Před pracovním úrazem měl zaměstnanec průměr na hodinu 143,13 Kč, ale v tom byly zahrnuty přesčasy, práce o víkendu a ve svátek.

Ve mzdovém výměru měl zaměstnanec mzdu stanovenou následovně: 115,-Kč/hod + pohyblivá složka 4.000,-Kč. Dle doporučení daňového poradce jsme výpočet průměrného výdělku pravděpodobného za 4. kal. čtvrtletí provedli následovně: 520hodin x 115,-Kč = 59.800,- + 12.000,- = 71.800,- : 520=138,08x173,92 (koeficient) = 24.015,-

To se ale bývalému zaměstnanci nelíbí, jelikož průměr před pracovním úrazem byl vyšší. V době před pracovním úrazem společnost měla kolem 25ti zaměstnanců a miliónové obraty, ale v roce 2016 neměla společnost již téměř žádné zaměstnance a minimální obrat, tudíž není ani pravděpodobné, že bychom bývalého zaměstnance potřebovali, natož aby pracoval přesčasy, o víkendech nebo svátcích.

Předem děkuji za odpověď

Reklama

  • Stálý člen
  • *****
  • Příspěvků: 0

reklama



Offline Dagmar Kučerová

  • redaktorka a odborný poradce
  • Profík
  • *****
  • Příspěvků: 1 554
    • Zobrazit profil
    • Podnikatel.cz
Re:Stanovení hrubého průměrného výdělku
« Odpověď #1 kdy: 17. 05. 2017, 18:38:26 »
Dobrý den,

pro účely náhrady za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti se využije ustanovení § 271a zákoníku práce. Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti přísluší zaměstnanci ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a plnou výší náhrady mzdy nebo platu podle § 192 nebo odměny z dohody podle § 194 a plnou výší nemocenského. Náhrada za ztrátu na výdělku podle věty první přísluší zaměstnanci do výše jeho průměrného výdělku před vznikem škody i za dobu, kdy mu podle § 192 odst. 1 části věty druhé za středníkem nepřísluší náhrada mzdy nebo platu anebo odměny z dohody. Současně se v ustanovení § 271m zákoníku práce píše, že při zjišťování průměrného výdělku pro účely náhrady škody při pracovních úrazech nebo nemocech z povolání je rozhodným obdobím předchozí kalendářní rok, je-li toto rozhodné období pro zaměstnance výhodnější. Ovšem stále se jedná o výdělek průměrný.

Pojišťovna požaduje pro účely stanovení náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti výdělek za 4. čtvrtletí roku 2016. V tomto období zaměstnanec nepracoval. Při neodpracování alespoň 21 dnů v kalendářním čtvrtletí se jedná o výdělek pravděpodobný, tj. o výdělek jakého by zřejmě zaměstnanec dosáhl, pokud by v uvedeném období pracoval nebo srovnatelný s výdělkem zaměstnanců vykonávacích stejnou práci nebo práci stejné hodnoty. Zákonem není jednoznačně stanoven způsob stanovení pravděpodobného výdělku, avšak jedná se o důležitý údaj s ohledem na dobu odškodnění zaměstnance (až do věku 65 let).  Je třeba přihlédnout k tomu, jakou práci by zaměstnanec konal a za jakých podmínek. Obecně se doporučuje i přihlédnutí k výdělkům, kterých zaměstnanec dosahoval v delším časovém období, např. v době před delší pracovní neschopností. Avšak situace ve vaší společnosti se výrazně změnila. Podle mého názoru je výpočet v pořádku (byl využit postup v souladu s § 356 odst. 2 zákoníku práce), za podmínky, že by uvedeném období zaměstnanec skutečně neměl nárok na žádné příplatky ani další mzdové nároky, např. odměny. Porovnala bych s ostatními zaměstnanci, kteří v uvedeném v uvedeném období pracovali atd.

Zaměstnanec se zřejmě domnívá, že se má vycházet z výdělku před vznikem škody. Ten se skutečně využije pro účely náhrady za ztrátu na výdělku za dobu pracovní neschopnosti. Ovšem pro účely "renty" (tj. výdělek po skončení pracovní neschopnosti) se využije výdělek platný ke dni nároku na tuto rentu. Jde o dvě různé škody a dva různé průměrné/pravděpodobné  výdělky.

S přáním hezkého dne  Dagmar Kučerová
Dagmar Kučerová
redaktorka a odborný poradce serveru Podnikatel.cz
www.dagmarkucerova.cz



 

Platby GoPay

reklama