reklama

reklama

Nový dotaz do odborné poradny

Potřebujete poradit od odborníka?

Odpověď je zajištěna do 48 hodin, vyjma víkendů a svátků. Lhůta pro zaslání odpovědi se však může v případě složitosti dotazu prodloužit. Uváděná cena je včetně DPH. Další podrobnosti o službě v Podmínkách užívání.

Nový dotaz do volného fóra

Chcete se zeptat ostatních uživatelů diskuzního fóra? Využijte zdarma obsahových rubrik.

Odpověď zajištěna není. Odpovídají nahodile pouze uživatelé diskuzního fóra. V případě potřeby rychlé a odborné rady doporučujeme využít placené poradny.

Zobrazit příspěvky

Tato sekce Vám umožňuje zobrazit všechny příspěvky tohoto uživatele. Prosím uvědomte si, že můžete vidět příspěvky pouze z oblastí Vám přístupných.


Příspěvky - Jan Molín

Stran: [1] 2 3 ... 61
1
Dobrý den pane Včeláku,

pro správné určení místa plnění, což je pro uplatnění DPH klíčové, je důležité přesně identifikovat co a komu poskytujete. Předpokládám, že Vašimi odběrateli budou osoby povinné k dani, tedy podnikatelské subjekty (celý další text se tímto předpokladem řídí). Tolik k odpovědi na otázku "komu" je služba poskytována.

Ohledně vymezení poskytované služby připadají v úvahu tyto varianty:

A. Služba se standardním určením místa plnění dle § 9 odst. 1 ZDPH
B. Služby - práce na movité hmotné věci - § 10g ZDPH
C. Služba vztahující se k nemovité věci - § 10 ZDPH, případně nařízení Rady č. 282/2011, je-li servisovaný stroj pevně spojen s nemovitostí, musíme uvažovat i tuto variantu

Ad A.
Místo plnění se řídí sídlem odběratele, prvním poskytnutím služby se stáváte identifikovanou osobou (§ 6i ZDPH), zákon ani Směrnice nestanoví žádný limit, dle § 97 ZDPH se musíte do 15 zaregistrovat, potom podáváte souhrnné hlášení o plněních, která do EU poskytujete. Daňové přiznání identifikovaná osoba podává jen v případě, že byste za dané zdaňovací období nějakou daň sami přiznávali, což se v uvedeném modelu (poskytování služby podnikateli do EU) nemůže stát. Ve státě odběratele Vám nevznikají žádné povinnosti, funguje tzv. reverse-charge, tedy daň platí odběratel služby.
Osobou identifikovanou k dani se stáváte výhradně v situaci, kdy odběratel sídlí v EU, budete-li poskytovat službu do třetích zemí, IO se nestáváte.

Ad B.
Místo plnění je tam, kde je služba skutečně poskytnuta. Pravděpodobně tedy rovněž v jiném státě EU. To ovšem neznamená, že var. A. a var. B. mají shodné daňové dopady. V této variantě se nestáváte identifikovanou osobou. KDO daň ve státě místa plnění odvádí, tedy, zda odběratel či dodavatel, tedy zda se musíte ve státě odběratele registrovat k DPH, se řídí daňovými předpisy příslušného státu EU. Je ovšem pravděpodobnější, že opět bude fungovat reverse-charge, tedy že daň odvede odběratel.

Ad C.
Místo plnění je tam, kde se nemovitá věc nachází. Stejně jako ve variantě B., otázka, kdo daň odvádí, není harmonizována. Je tedy třeba postupovat dle místních předpisů a zjistit, zda je to odběratel (pravděpodobnější situace) nebo dodavatel a budete se muset v daném státě EU registrovat a platit DPH. Ani v této variantě se z hlediska povinností vůči českému FÚ nestáváte identifikovanou osobou.

Indentifikovaná osoba, na rozdíl od plátce, nemá nárok na odpočet. Je tedy ke zvážení, zda se rovnou nezaregistrovat jako plátce DPH. Je však třeba vzít v úvahu všechny vstupy, výstupy, obrat, administrativní zátěž s tím spojenou a další aspekty.

S pozdravem

Jan Molín


2
Daně a účetnictví / Re:Doučování a daňové přiznání
« kdy: 07. 11. 2017, 13:01:28 »
Dobrý den,

pokud jde o příjmy z "příležitostné činnosti" do 30 000 Kč za rok, jde o příjmy osvobozené od daně z příjmů, které se ani neuvádějí do daňového přiznání. "Příležitostnost" sice není nikde definována, ale domnívám se, že dané ustanovení (§ 10 odst. 3 písm. a)  zákona o daních z příjmů) lze ve Vaší situaci aplikovat, zvláště když s činností začínáte a není zřejmé, jaký bude její rozsah. Rozhodně není nutné zahajovat činnost jako registrovaná OSVČ.

Dále se k Vaší situaci vztahuje ustanovení § 38g odst. 2 zákona o daních z příjmů, dle kterého se nepodává daňové přiznání v případě souběhu závislé činnosti od jednoho plátce (podepsal-li poplatník prohlášení k dani) a jiných příjmů  nepřesahujících 6 000 Kč za rok.
I takové příjmy jsou tedy de facto osvobozeny od daně z příjmů.

S pozdravem

Jan Molín

3
Daně a účetnictví / Re:Vyřazení automobilu N1 z DE a DPH
« kdy: 01. 11. 2017, 11:37:38 »
Dobrý den pane Pospíšile,

odpověď je třeba rozdělit na hledisko daně z příjmů a uplatnění daně z přidané hodnoty.

1) Daň z příjmů

Po vyřazení z obchodního majetku ve smyslu § 4 odst. 4 zákona o daních z příjmů bude prodej nákladního automobilu zdaňován daní z příjmů ještě 5 let po vyřazení. To vyplývá z ustanovení § 4 odst. 1 písm. c) bod 3. ZDPř. Příjem ovšem nebude zahrnován do příjmů z podnikání, ale bude přiznáván jako tzv. ostatní příjem, tedy příjem dle § 10 ZDPř. Z toho mj. vyplývá, že příjem z prodeje OA neovlivní vyměřovací základ OSVČ pro zdravotní a sociální pojištění.
K příjmům dle § 10 lze uplatnit daňovou zůstatkovou cenu, která je ovšem zřejmě nulová, a dále lze uplatnit výdaje na opravu a údržbu věci a výdaje na uskutečnění prodeje.

K vyřazení z OM z hlediska daně z příjmů dochází zápisem na inventární kartě majetku.

2) DPH

Automobil je součástí obchodního majetku ve smyslu § 4 odst. 4 písm. c) zákona o DPH, pokud "slouží osobě povinné k dani" je touto osobou "určen k uskutečňování ekonomických činností". Vyřazení z OM pro účely daně z příjmů tedy nemusí znamenat vyřazení z hlediska ZDPH. K trvalému vyřazení z obchodního majetku ve smyslu ZPDH dochází tehdy, když plátce přestane zcela využívat majetek k jakékoliv ekonomické činnosti (návaznost na knihu jízd...).

V okamžiku vyřazení z obchodního majetku výhradně pro soukromé použití plátce dochází k fikci dodání zboží dle § 13 odst. 4 písm. a) ZDPH. Vyřazení z OM je tedy předmětem DPH a plátce daně má povinnost odvést DPH z ceny obvyklé - dle § 36 odst. 6 písm. a) ZDPH je základem daně "cena zboží nebo cena obdobného zboží, za kterou by bylo možné zboží pořídit ke dni uskutečnění zdanitelného plnění, a pokud takovou cenu nelze určit, výše celkových nákladů vynaložených na dodání zboží k DUZP".

S pozdravem

Jan Molín
 


4
Daně a účetnictví / Re:Zdanění zisku z Amazonu v ČR
« kdy: 01. 11. 2017, 10:59:10 »
Dobrý den,

ano, příjmy od Amazonu (jste-li český daňový rezident) zdaníte v českém daňovém přiznání. Zřejmě máte živnostenské oprávnění na nákup a prodej zboží či velkoobchod a maloobchod atp.

Pokud je zboží dodáváno z území a na území, které se nachází mimo tuzemsko, nejde o předmět daně z hlediska zákona o DPH (235/2004 Sb)

K daňové uznatelnosti výdajů pro účely správného stanovení základu daně z příjmů:

- pořizovací cena knih - ano,
- online kurzy, pokud se vztahují k Vašemu podnikání - ano, nevadí, že poskytovatel sídlí v USA, je však třeba si uvědomit, že přijetím služby od osoby neusazené v tuzemsku se stáváte identifikovanou osobou ve smyslu § 6h zákona o dani z přidané hodnoty,
- koučing od osoby sídlící v USA, v zásadě ano, souvisí-li s Vaším podnikáním, ovšem z hlediska DPH platí totéž, co bylo řečeno v předchozím bodě,
- poplatky za software - ano,
- poplatky Amazonu - ano,
- platby přes PayPal - není jasné, o jaké platby se jedná, k čemu se vztahují.

Variantně lze k příjmům ze živnosti uplatňovat paušální výdaje dle § 7 odst. 7 písm. b) zákona o daních z příjmů (zákon č. 586/1992 Sb.).

Pokud jsou z Vašeho příjmu v USA sráženy nějaké daně z příjmů, měl byste o tom pro účely českého DP dostat potvrzení od tamější daňové správy.

Zamezení dvojímu zdanění je dle Smlouvy uzavřené mezi ČR a USA  (zákon č. 32/1994 Sb.) bráněno uplatněním metody zápočet daně prostý. Započíst (na českou daňovou povinnost) lze ovšem jen daň, která je v USA sražena/zaplacena v souladu se Smlouvou.

"Česká  republika  může  při  ukládání  daní svým rezidentům zahrnout do  základu,  ze  kterého  se takové daně ukládají, příjmy, které mohou být podle  ustanovení této smlouvy také zdaněny ve Spojených státech, avšak  povolí  snížit  částku  daně  vypočtenou  z  takového  základu o částku rovnající  se  dani  zaplacené  ve Spojených státech (jiné než pouze na  základě  občanství).  Takové snížení však nepřesáhne tu část české daně   vypočtené  před  jejím snížením, která poměrně připadá na příjmy, které  mohou  být  podle  ustanovení této smlouvy zdaněny ve Spojených státech  (jiné než pouze na základě občanství)."

Mezinárodní zdanění je vždy specifické, k posouzení Vaší celkové daňové situace a povinnosti v ČR a USA doporučujeme konzultaci s daňovým poradcem.

S pozdravem

Jan Molín

5
Dobrý den,

pokud jste měl pouze příjem v uvedené výši (zřejmě za rok 2014), potom je pravděpodobné, že Vám nevznikla povinnost podat daňové přiznání, jelikož jste nepřekročil limitní částky uvedené v § 38g zákona o daních z příjmů.

Zda jste měl doplácet zdravotní a sociální pojištění není možné říci, jelikož nevím, jaká byla celková skladba Vašich příjmů v minulých letech, zda jste měl statut studenta atp.

Doporučuji při znovuzahájení živnosti vyplnit jednotný registrační formulář na živnostenském úřadě, kterým budete registrován jak na FÚ, tak na zdravotní pojišťovně a správě SZ a k minulé (ne)registraci se již nevracet. Registrací se stáváte osobou samostatně výdělečně činnou, základní povinnost, která je s tím spojena je podání Přehledu pro ZP i SSZ, a to do měsíce po podání daňového přiznání. Ohledně záloh na pojistné, které budete muset zřejmě platit, nelze říci přesnou informaci, jelikož neznáme podrobnosti Vašeho podnikání a souběhů s ostatními činnostmi a právními skutečnostmi.

S pozdravem

Jan Molín

6
Daně a účetnictví / Re:Prodej zboží z Číny do USA
« kdy: 25. 10. 2017, 10:17:42 »
Dobrý den paní Vaňková,

pokud zboží nebude přecházet přes ČR, nebude se započítávat do obratu dle § 4a zákona o DPH, protože není splněna podmínka "místo plnění v tuzemsku".

Při dodání zboží spojeném s jeho přepravou je místo plnění tam, kde přeprava zboží začíná (viz § 7 odst. 2 ZDPH), tedy v Číně.

Ve vašem případě zřejmě půjde o vývoz zboží z Číny a dovoz zboží do USA, takže se na vás budou vztahovat celní procedury dle předpisů v těchto zemích.

Z hlediska daně z příjmů (jste-li český daňový rezident) ovšem budete v ČR zdaňovat zisky i z těchto transakcí.

S pozdravem

Jan Molín

7
1) Identifikovaná osoba vs. plátce

Jestliže obrat ve smyslu § 4a zákona o DPH (dále jen „ZDPH“) nepřesáhne 1 mil. Kč za dvanáct měsíců po sobě jdoucích (nikoliv jen za kalendářní rok), potom nevzniká povinnost zaregistrovat se jako plátce, ale jste identifikovaná osoba, což je takový „neúplný plátce“. Máte pravdu, že ve vztahu k tuzemským odběratelům vystupujete jako neplátce, ovšem ve vztahu k zahraničí (EU) se na Vás povinnosti ohledně DPH vztahují.

2) Obrat

Nadále jste povinen sledovat svůj obrat. Do obratu pro povinnou registraci plátce se nezapočítávají úplaty za prodej dlouhodobého majetku, a rovněž tak se nezapočítávají služby s místem plnění mimo tuzemsko (viz další bod).

3) Místo plnění

Pro správné uplatnění DPH je klíčový pojem „místo plnění“. U každé služby, kterou poskytujete, si musíte být jist tím, KDE se plnění uskutečnilo. Plnění, která NEJSOU uskutečněna v tuzemsku, nepodléhají české DPH. Místo plnění je určeno buď standardně, nebo jde o plnění, pro které platí nějaká výjimka.

a) Standardní určení místa plnění, tj. dle § 9 zákona o DPH: je-li Váš odběratel „osoba povinná k dani“ = podnikatelský subjekt (nemusí být přitom ve své zemi registrovaným plátcem!), místo plnění je tam, kde má své sídlo. Fakturujete bez DPH. Pokud je osoba registrovaným plátcem ve své zemi, máte povinnost vykázat plnění v souhrnném hlášení, pokud je podnikatelem neplátcem, nic nevykazujete.
Je-li odběratel osoba nepovinná k dani se sídlem v EU (občan nepodnikatel), potom místo plnění je v ČR (jde-li o službu s místem plnění určeným dle základního pravidla!) a DPH neodvádíte, protože nejste plátce.

b) Nestandardní určení místa plnění – viz §§ 10 až 10i ZDPH. V tomto případě musíme postupovat dle jednotlivých ustanovení, do kterých daná služba spadá. Pokud jde o Váš typ činnosti, tady připadá v úvahu zejména § 10i, který definuje, že místo plnění při poskytování „elektronicky poskytovaných služeb“ osobám nepovinným k dani (= občanům nepodnikatelům) je v zemi bydliště odběratele. Nefunguje zde ovšem reverse charge jako mezi podnikateli z různých zemí EU. Při poskytnutí takové služby občanu nepodnikateli byste musel zaplatit DPH v daném státě (a registrovat se tam) nebo využít systém MOSS, tj. registrace na FÚ v Brně, který distribuci DPH do ostatních států EU administruje (byl-li by odběratel z EU).

Je zřejmé, že nemáme-li detailní popis Vámi poskytovaných služeb a spektrum Vašich odběratelů, nelze poskytnout perfektní odpověď na Váš dotaz. Každopádně, musíte rozlišovat nejen, zda příjemce je či není plátce (ve své zemi), ale také, zda je nebo není osoba povinná k dani (tj. podnikatelský subjekt), a jaký typ služby je poskytován.

4) Vykazování v daňovém přiznání a souhrnném hlášení

Identifikovaná osoba podává daňová přiznání pouze za období, za která jí vznikla povinnost přiznat daň (viz § 101 odst. 5 ZDPH). Pokud tedy například poskytujete výhradně služby se standardním určením místa plnění, a to osobám se sídlem v EU, které jsou podnikatelskými subjekty – potom místo plnění je v EU, v ČR se žádná DPH neodvádí, a daňové přiznání nepodáváte (to neplatí pro souhrnné hlášení).

Souhrnné hlášení (SH) podává identifikovaná osoba tehdy, jestliže uskutečnila službu s místem plnění v jiném členském státě se standardním určením místa plnění (tedy dle § 9 odst. 1), a to pouze v situaci, že odběratel je ve své zemi povinen daň odvést (tedy je tam registrovaným plátcem). Viz § 102 odst. 2 ZDPH). Smyslem SH je právě kontrola odvodu daně v kontextu celé EU. Tedy Vy uvedete plnění a DIČ odběratele v českém SH a tamní daňová správa je schopna zkontrolovat, že odběratel DPH své domovské finanční správě zaplatil.

Identifikované osoby nepodávají kontrolní hlášení.

Pokud máte široké spektrum odběratelů či poskytujete různé typy služeb, doporučujeme konzultaci s daňovým poradcem.

S přátelským pozdravem

Jan Molín

8
Dobrý den,

pokud nejde o jednorázovou pomoc, ale o soustavnou činnost, kterou budete konat za určitou (byť malou) odměnu, půjde o podnikání, zřejmě zprostředkování služeb.

Živnostenské oprávnění Vám vydají na na živnostenském úřadě, tam Vám též poradí s přesným označením činnosti. Přes živnostenský úřad se lze též registrovat (vyplněním jednotného formuláře) na zdravotní pojišťovně, správě sociálního zabezpečení a finančním úřadu. Stanete-li se "živnostníkem", tedy osobou samostatně výdělečně činnou (aniž byste měla souběh např. se závislou činností) budete muset platit minimální platby za zdravotní i sociální pojištění, a to bez ohledu na výši Vaši příjmů z podnikání. Letos jsou minimální měsíční platby na pojistné 1 906 Kč na zdravotní pojištění a 2 061 na sociální zabezpečení.

Z hlediska DPH je poskytování služeb do třetí země (pro podnikatele) službou s místem plnění ve státě odběratele, není tedy předmětem české DPH. Nevzniká v tomto případě povinnost registrovat se jako identifikovaná osoba. Pokud je odběratel nepodnikatel, místo plnění je v České republice, a dokud tyto Vaše příjmy z podnikání za 12 měsíců po sobě jdoucích nepřekročí 1 mil. Kč, nemusíte se registrovat jako plátce. Viz § 6 zákona o DPH.

Další povinností podnikatele je evidovat tržby podle zákona o evidenci tržeb. Do povinnosti evidovat tržby by zřejmě spadaly i Vámi uváděné platby kartou.

Pokud si nejste jistá, zda Vaše činnost bude soustavná, tj. zda skutečně půjde o podnikání se všemi výše uvedenými povinnostmi, můžete pro začátek příjmy deklarovat jako tzv. ostatní příjmy z příležitostné činnosti (§ 10 zákona o daních z příjmů), které jsou do částky 30 000 Kč za rok osvobozeny od daně z příjmů a neplatí se z nich ani pojistné. Bohužel "příležitostnost" není nikde definována.

Doporučujeme konzultaci s daňovým poradcem, který promyslí všechny aspekty Vámi zamýšlené činnosti.

S pozdravem

Jan Molín

9
Daně a účetnictví / Re:DPH
« kdy: 11. 10. 2017, 10:14:22 »
Dobrý den,

dlouhodobý nájem domu je nepochybně ekonomickou činností, takže je předmětem DPH. Není podstatné, zda je dům v obchodním majetku či nikoliv, ani zda kromě nájmu vykonáváte podnikatelskou činnost či nikoliv. Obecně je nájem nemovité věci osvobozen od uplatňování DPH, a to podle § 56a ZDPH. Jde o osvobození bez nároku na odpočet, je tedy v tomto případě znemožněno uplatňovat odpočty u souvisejících nakoupených plnění.

Ovšem dle § 56a odst. 3 může být nájem poskytovaný PLÁTCI zdaňován (fakturován s daní na výstupu), potom jsou odpočty vstupů zachovány.

Zda máte požádat o zrušení registrace, nelze jednoznačně určit, protože neznáme Vaše vstupy a výstupy.

O zrušení registrace můžete požádat v těchto situacích:

- buď poskytujete pouze osvobozená plnění (nájmy fakturujete výhradně bez daně a žádnou jinou ekonomickou činnost neuskutečňujete) nebo
- za 12 bezprostředně předcházejících kalendářních měsíců Váš obrat nepřesáhl 1 000 000 Kč.

Uvedené vyplývá z § 106b zákona o DPH.

S pozdravem

Jan Molín

10
Daně a účetnictví / Re:Práce v Dánsku
« kdy: 04. 10. 2017, 17:23:47 »
Dobrý dne pane Kubíku,

dotaz je nad rámec daňové poradny, protože je třeba vyjasnit mnoho aspektů, které mají na pojistné a zdanění vliv a byla by lepší schůzka s daňovým poradcem. Nicméně poskytujeme tento komentář a doporučení k popsané situaci:

1) Daň z příjmů

Zde je třeba vyřešit otázku daňové rezidence nebo-li daňového domicilu. Zřejmě změníte bydliště z ČR do Dánska, potom se Vám zdaňovací období "přetrhne" a část roku budete českým daňovým rezidentem, od listopadu potom dánským daňovým rezidentem. Praktický důsledek je ten, že tam, kde jste rezidentem, přiznáváte své veškeré ("celosvětové" ) příjmy. Tam, kde jste nonrezidetem, přiznáváte jen příjmy plynoucí z dané země.

Jaké příjmy a kde budete přiznávat, tedy není zřejmé zejména ze dvou důvodů:

a) otázka daňového rezidentství: nutno posoudit nejen "bydliště", ale další aspekty, jako např. středisko životních zájmů, délka pobytu v daném roce atd. Vycházíme zde nejen ze zákona o daních z příjmů, ale též ze smlouvy o zamezení dvojímu zdanění uzavřené s Dánskem (která má přednost před vnitrostátní úpravou), a rovněž z pokynu GFŘ D-22,

b) otázka mixu příjmů: nevíme, jaké příjmy, kdy a odkud Vám v daném období poplynou.

2) Zdravotní pojištění

Běžný postup je takový, že český občan se na dobu práce v zahraničí odhlásí od zdravotního pojištění. Doporučujeme informovat se u Vaší zdravotní pojišťovny. Pojištění v Dánsku je třeba řešit s tamními úřady, resp. zaměstnavatelem.

Pokud bude činnost v Dánsku konána v rámci závislé činnosti, budete platit zdravotní pojištění v Dánsku do dánského systému. To za předpokladu, že nemáte v ČR souběžně příjem ze závislé činnosti s účastí na českém systému sociálního pojištění. Pokud půjde o jiný typ kontraktu (nezávislá činnost), nemůžeme přesně popsat důsledky, záleží na mixu příjmů v ČR a v Dánsku a na jejich typu.

3) Sociální pojištění

Jak pro zdravotní, tak pro sociální pojištění platí, že "stát výkonu závislé činnosti má přednost". Budete-li tedy v Dánsku vykonávána závislou činnost (a nikde jinde), budete účasten dánského systému pojištění a zaměstnavatel Vám bude pojistné platit do tohoto systému. Pokud byste měl souběh s příjmem ze závislé činnosti v ČR, můžete zůstat v českém systému sociálního pojištění, a to za předpokladu, že dánskému zaměstnavateli předložíte formulář A1 potvrzení českou správou sociálního zabezpečení.

Na základě různého mixu příjmů v různých období přichází v úvahu více různých řešení. Doporučujeme též probrat s Vaší příslušnou správou sociálního zabezpečení, kde Vás případně odkážou na jejich oddělení, které se věnuje mezinárodním aspektům sociálního pojištění. Viz též informace zde: http://www.cssz.cz/cz/evropska-unie/

Pokud budete vykonávat činnost výhradně coby OSVČ na území Dánska a nebudete mít souběh s žádnou činností v ČR, pak budete podléhat dánským právním předpisům. Ohledně příslušnosti k systému sociálního pojištění nezáleží (na rozdíl od daně z příjmů) ani na bydlišti, ani na "středisku životních zájmů", ale na území jakého státu je samostatná výdělečná činnost prováděna.

S pozdravem

Jan Molín

11
Daně a účetnictví / Re:Skartace
« kdy: 02. 10. 2017, 11:07:32 »
Dobrý den,

pro uchovávání dokladů platí různé lhůty dle různých předpisů. Po jejich uplynutí můžete doklady skartovat, k čemuž není třeba žádné další povolení.

1) Daň z přidané hodnoty

Jste-li plátce, platí pro Vás lhůta pro uchování dokladů souvisejících s DPH 10 let od konce zdaňovacího období, ve kterém se plnění uskutečnilo. Daňový doklad lze uchovávat i elektronicky prostřednictvím všech elektronických prostředků pro zpracovávání a uchovávání dat. Při tomto způsobu uchovávání dat musí být elektronicky uchovávána rovněž data, která zaručují věrohodnost původu daňových dokladů a neporušenost jejich obsahu.

2) Účetní jednotka

Pokud jste vedl účetnictví, platí pro vás § 31 § 32 zákona o účetnictví, kde zakotvena  10letá lhůta pro uchovávání účetních závěrek a další lhůty:

"(1) Účetní jednotky jsou povinny uschovávat účetní záznamy pro účely vedení účetnictví po dobu stanovenou v odstavci 2 nebo 3. Nestanoví-li tento zákon jinak, platí pro nakládání s nimi zvláštní právní předpisy.
(2) Účetní záznamy se uschovávají, pokud v § 32 není stanoveno jinak,
a) účetní závěrka a výroční zpráva po dobu 10 let počínajících koncem účetního období, kterého se týkají,
b) účetní doklady, účetní knihy, odpisové plány, inventurní soupisy, účtový rozvrh, přehledy po dobu 5 let počínajících koncem účetního období, kterého se týkají,
c) účetní záznamy, kterými účetní jednotky dokládají vedení účetnictví (§ 33), po dobu 5 let počínajících koncem účetního období, kterého se týkají."

3) Zaměstnavatelé

Pokud jste měl zaměstnance, vztahuje se na vás též zákon o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. Podle jeho § 35a se například mzdové listy musí uchovávat 30 let.

„(4) Zaměstnavatelé jsou povinni uschovávat
a) stejnopisy evidenčních listů (§ 38 odst. 5 věta první) vyhotovených v kalendářním roce, kterého se týkají, nebo v bezprostředně následujícím kalendářním roce po dobu 3 kalendářních roků po roce, kterého se týkají, a stejnopisy ostatních evidenčních listů po dobu 3 kalendářních roků po roce, ve kterém byly vyhotoveny,
b) záznamy o skutečnostech vedených v evidenci podle § 37 odst. 1 písm. h) po dobu 6 kalendářních roků následujících po měsíci, kterého se záznam týká, vždy však po dobu 3 kalendářních roků následujících po měsíci, v němž bylo dlužné pojistné za tento měsíc zaplaceno,
c) záznamy o skutečnostech vedených v evidenci podle § 37 odst. 1, pokud jde o poživatele starobního nebo invalidního důchodu, po dobu 10 kalendářních roků po roce, kterého se týkají,
d) mzdové listy nebo účetní záznamy o údajích potřebných pro účely důchodového pojištění, včetně údajů uvedených v § 37 odst. 2 a 3, po dobu 30 kalendářních roků následujících po roce, kterého se týkají, a jde-li o mzdové listy nebo účetní záznamy o údajích potřebných pro účely důchodového pojištění vedené pro poživatele starobního důchodu, po dobu 10 kalendářních roků následujících po roce, kterého se týkají, pokud zvláštní právní předpis nestanoví pro záznamy, které mají charakter účetních záznamů, delší uschovací dobu; za záznamy o těchto skutečnostech se vždy považují doklady o druhu, vzniku a skončení pracovního vztahu, záznamy o pracovních úrazech a o nemocech z povolání a záznamy o evidenci pracovní doby včetně doby pracovního volna bez náhrady příjmu."

4) Drobný živnostník neplátce bez zaměstnanců

Jestliže fyzická osoba není účetní jednotkou a vede pro účely zákona o daních z příjmů daňovou evidenci, je povinna veškeré doklady, které jsou v daňové evidenci vedeny, archivovat po celou dobu, po kterou jí může být doměřena daň z příjmů. Zde vycházíme z daňového řádu: Správce daně může vyměřit či doměřit daň po tři roky ode dne, v němž uplynula lhůta pro podání řádného daňového přiznání, nebo v němž se stala daň splatnou. Lhůta se ovšem prodlužuje zahájením daňové kontroly. Lhůta se též prodlužuje, pokud v posledních 12 měsících před uplynutím lhůty dojde k podání dodatečného daňového přiznání, při zahájení řízení o mimořádném opravném prostředku apod.

Dle mého názoru je tříletá lhůta přece jen krátká a doporučuji uchovávat tyto doklady alespoň 5 let.

S pozdravem

Jan Molín

12
Daně a účetnictví / Re:DPH a třetí země
« kdy: 15. 09. 2017, 15:04:40 »
Dobrý den,

plnění, které poskytujete, je dodáním zboží, jde o "dodání zboží s instalací nebo montáží", kde je místo plnění určeno dle § 7 odst. 3 zákona o dani z přidané hodnoty tam, kde je zboží instalování nebo smontováno. Nejedná se tedy o plnění uskutečněné v tuzemsku.

Podle § 24a (odst. 1 písm. b) zákona o DPH vzniká povinnost přiznat poskytnutí dodávky zboží s instalací a montáží ke dni uskutečnění tohoto plnění.
Hodnotu plnění uvádíte do řádku 26 daňového přiznání, nerozdělujete tedy plnění na zboží a službu. Vývoz pro účely DPH nevykazujete jako "vývoz", i když celními procedurami zboží samozřejmě projít musí. Vývoz zboží nepodléhá clu ani DPH.

K plnění se vystavuje daňový doklad podle § 28 odst. 2 písm. a) bodu 2 zákona o DPH a § 29 zákona o DPH.

K samotnému pojmu instalace/montáž je třeba dodat, že pojmy instalace a montáž nejsou v zákoně o DPH ani ve směrnici k DPH definovány. Výkladovou pomůckou může být zápis z jednání VAT Committee (Výbor pro DPH), který nemůže vydávat právně závazná rozhodnutí, ale poskytuje odpovědi na otázky aplikace práva EU.
Podle názoru VAT Commitee, pokud dodavatel vyrobí zařízení podle požadavků zákazníka a následně je instaluje či namontuje na místě zákazníkem určeném, jde o dodání zboží s instalací a montáží. Na rozdíl od situace, kdy pouze smontuje jednotlivé díly dodané zákazníkem, kdy jde o práce na movité věci, popř. též může jít o služby vztahující se k nemovitým věcem.

Z poskytnutých informací považuji za nejpravděpodobnější variantu, že jde skutečně o dodání zboží s instalací/montáží, a to s daňovými důsledky, které jsou popsány výše.

Nicméně vzhledem k zřejmě větší hodnotě kontraktu doporučuji konzultaci s daňovým poradcem, který bude mít k dispozici jak technickou dokumentaci ke zboží, tak i smlouvy mezi dodavatelem a odběratelem a další dokumenty.

S pozdravem

Jan Molin

13
Dobrý den,

ve Vašem případě lze posoudit Váš statut rezidenta v souladu s pokynem Generálního finančního ředitelství D-22, který říká, že dojde-li v průběhu roku ke změně bydliště, posuzuje se statut za příslušné části roku samostatně. Takže můžete být část roku daňovým rezidentem, a po přestěhování daňovým nerezidentem.

To znamená, že do 1. 2. 2016 budete považován za českého daňového rezidenta, s povinností přiznat zde své "celosvětové" příjmy. Ovšem od 2.2.2016 jste se stal českým daňovým nerezidentem a přiznáváte v ČR jen příjmy plynoucí z území ČR (nikoliv zahraniční příjmy). Pokud Vám z území ČR neplynuly žádné příjmy v období po 2.2.2016, nemusíte zde nic přiznávat.

Pokyn GFŘ D-22
Komentář k §  2, bod 2.:

„Dojde-li u poplatníka ke změně v rozsahu povinnosti vůči České republice (§ 2 odst. 2 nebo odst. 3 zákona) v průběhu zdaňovacího období v důsledku změny bydliště, posuzuje se jeho statut za příslušné části roku samostatně. V případě vzniku neomezené daňové povinnosti v České republice (§ 2 odst. 2 zákona) v důsledku skutečnosti, že se zde poplatník obvykle zdržuje, uplatní se tento statut pro celé zdaňovací období.“

S pozdravem

Jan Molín

14
Dobrý den pane Vyskočile,

dnem POSKYTNUTÍ reklamní služby osobě povinné k dani (podnikatelskému subjektu) se sídlem v Německu jste se stal identifikovanou osobou (dle § 6i zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty). Z hodnoty této služby neodvádíte daň v ČR, ale měl by ji odvést německý odběratel dle tamních předpisů upravujících DPH. Do 15 dnů ode dne poskytnutí služby (dle § 97 ZDPH) jste se měl zaregistrovat u českého FÚ a podávat daňová přiznání a souhrnná hlášení. Souhrnná hlášení (SH) pouze za měsíce, kdy se nějaké plnění do Německa uskutečnilo (§ 102 odst. 2) a daňová přiznání pouze za měsíce, ve kterých Vám vznikla povinnost přiznat daň (§ 101 odst. 5).

Pokud jste přijal službu ze Slovenska, a to:
- od osoby povinné k dani, tedy podnikatele (není rozhodné, zda je na Slovensku plátcem či nikoliv) a zároveň
- jde o službu s místem plnění v tuzemsku, tedy o službu, u níž se místo plnění určuje dle základního pravidla (§ 9 odst. 1 ZDPH), potom:
se stáváte identifikovanou osobou DNEM PŘIJETÍ SLUŽBY (§ 6h ZDPH).
Opět vzniká povinnost zaregistrovat se do 15 dnů jako identifikovaná osoba. Ovšem, na rozdíl od předchozího případu poskytnutí služby, musíte odvádět DPH z přijaté služby českému finančnímu úřadu, a samozřejmě podávat daňové přiznání za toto období.

Pokud se některý z uvedených případů stal, doporučujeme urychleně situaci probrat s daňovým poradcem a následně s Vaším správcem daně.

Sankce, které se na Vás kvůli nepodání přiznání či SH, případně kvůli neuhrazení daně (ze služby přijaté od SK dodavatele) jsou buď pokuta za opožděné tvrzení daně (dle § 250 daňového řádu) nebo úrok z prodlení (dle § 252 daňového řádu), případně obě sankce za nesplnění obou typů povinností. Daňový řád upravuje správu daní pro všechny daně, jde o zákon č. 280/2009 Sb.

§ 250 Pokuta za opožděné tvrzení daně

(1) Daňovému subjektu vzniká povinnost uhradit pokutu, nepodá-li daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání, ačkoliv měl tuto povinnost, nebo učiní-li tak po stanovené lhůtě, a toto zpoždění je delší než 5 pracovních dnů, ve výši
a) 0,05 % stanovené daně za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daně,
b) 0,05 % stanoveného daňového odpočtu za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanoveného daňového odpočtu, nebo
c) 0,01 % stanovené daňové ztráty za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daňové ztráty.

(2) Plátci daně vzniká povinnost uhradit pokutu, nepodá-li hlášení, vyúčtování, následné hlášení nebo dodatečné vyúčtování, ačkoliv měl tuto povinnost, nebo učiní-li tak po stanovené lhůtě, a toto zpoždění je delší než 5 pracovních dnů, ve výši 0,05 % z celkové částky daně, kterou byl povinen v hlášení nebo vyúčtování uvést za každý následující den prodlení, nejvýše však 0,5 % z celkové částky daně, kterou byl povinen v hlášení nebo vyúčtování uvést.

(3) Pokuta za opožděné tvrzení daně vzniklá v důsledku pozdního podání řádného daňového tvrzení nebo dodatečného daňového tvrzení se nepředepíše a daňovému subjektu nevzniká povinnost ji uhradit, dosáhne-li její výše vypočtená podle odstavce 1 nebo 2 částku menší než 200 Kč.

(4) V případě, kdy daňový subjekt nepodá řádné daňové tvrzení nebo dodatečné daňové tvrzení, ačkoli měl tuto povinnost, a neučiní tak ani dodatečně po dobu, kdy možnost podat tato tvrzení trvá, použije se při výpočtu částky podle odstavce 1 nebo 2 stanovená horní hranice; výše pokuty za opožděné tvrzení daně v tomto případě činí vždy nejméně 500 Kč.

(5) Maximální výše částky vypočtené podle odstavce 1 nebo 2 nesmí být vyšší než 300000 Kč.

(6) O povinnosti platit pokutu rozhodne správce daně platebním výměrem a současně ji předepíše do evidence daní. Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne oznámení platebního výměru.

(7) Výše pokuty za opožděné tvrzení daně je poloviční, pokud
a) daňový subjekt podá řádné daňové tvrzení nebo dodatečné daňové tvrzení do 30 dnů od marného uplynutí lhůty pro jeho podání a
b) v daném kalendářním roce nebylo správcem daně u daňového subjektu v době vydání platebního výměru zjištěno jiné prodlení při podání řádného daňového tvrzení nebo dodatečného daňového tvrzení.

§ 252 Úrok z prodlení

(1) Daňový subjekt je v prodlení, neuhradí-li splatnou daň nejpozději v den její splatnosti.

(2) Daňovému subjektu vzniká povinnost uhradit úrok z prodlení za každý den prodlení, počínaje pátým pracovním dnem následujícím po dni splatnosti až do dne platby včetně. Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o 14 procentních bodů, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Pokud je pro daň stanoven náhradní den splatnosti, běží úrok z prodlení počínaje pátým pracovním dnem následujícím po původním dni její splatnosti.

(3) Úrok z prodlení je splatný dnem, ve kterém jsou splněny zákonné podmínky pro jeho vznik, a na osobním daňovém účtu se předepisuje nejpozději do desátého dne po skončení měsíce následujícího po měsíci, ve kterém uplynul den jeho splatnosti. Před tímto dnem se předepíše na osobním daňovém účtu zejména v případě, že je nedoplatek, ze kterého vzniká úrok z prodlení, vymáhán, nebo pokud byl tento úrok uhrazen, nebo pro zjištění vratitelnosti přeplatku.

(4) Úrok z prodlení u záloh se uplatní do dne splatnosti zálohované daně.

(5) Je-li nejasná platba po vyjasnění zaevidována na osobní daňový účet s účinností ke dni, kdy byla vykonána, správce daně ke dni zaevidování tyto účinky na úrok z prodlení na osobním daňovém účtu, kde je tato platba evidována, vypořádá.

(6) Správce daně může daňový subjekt vyrozumět o předpisu úroku z prodlení platebním výměrem kdykoliv, vyžaduje-li to stav osobního daňového účtu daňového subjektu.

§ 253
(1) Úrok z prodlení se nepředepíše a daňovému subjektu nevzniká povinnost jej uhradit, nepřesáhne-li v úhrnu u jednoho druhu daně u jednoho správce daně za jedno zdaňovací období nebo za jeden kalendářní rok u jednorázových daní částku 200 Kč.

Jak je zřejmé z citované úpravy sankcí daňovým řádem, konkrétní sankce závisí na mnoha proměnných a bez bližších informací k Vašemu případu nelze přesnou výši určit.

S pozdravem

Jan Molín

15
Daně a účetnictví / Re:Osvč a změna účtu
« kdy: 31. 08. 2017, 10:55:43 »
Dobrý den,

na finanční úřad oznamte změnu skrze Vámi uváděný formulář (http://www.financnisprava.cz/assets/tiskopisy/5111_3.pdf?201504230822).
Při registraci identifikované osoby jste jistě nahlásil své číslo účtu, potom jste povinen do 15 dnů ode dne změny (údajů nahlašovaných při registraci) oznámit jejich změnu. Údaje, jejichž změna se hlásit NEMUSÍ, jsou uvedeny zde: http://www.financnisprava.cz/assets/cs/prilohy/fs-organy-financni-spravy/Seznam_udaju_logo.pdf

Jako identifikovaná osoba vykonáváte "ekonomickou činnost" ve smyslu § 5 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. U účtu, na který přijímáte platby z této činnosti, nebo platíte z něj svým dodavatelům, zvolte možnost "ano".

Platby vůči ČSSZ sice mohou být uskutečněny skrze složenku, tak je teoreticky možné, že účet ve vztahu k ČSSZ nepoužíváte, ale v praxi je to naprosto výjimečné. Proto doporučuji oznámit změnu účtu i na ČSSZ, aby platby byly správně párovány, resp. aby případný přeplatek, který můžete mít po podání Přehledu, byl adresován na správný účet. V tomto případě doporučuji zaslat mail přímo zaměstnankyni, která spravuje Vaše údaje (viz vyúčtování za minulé období, kde naleznete buď přímo mail, nebo telefonní číslo).

S pozdravem

Jan Molín



Stran: [1] 2 3 ... 61
Platby GoPay

reklama