reklama

reklama

Nový dotaz do odborné poradny

Potřebujete poradit od odborníka?

Odpověď je zajištěna do 48 hodin, vyjma víkendů a svátků. Lhůta pro zaslání odpovědi se však může v případě složitosti dotazu prodloužit. Uváděná cena je včetně DPH. Další podrobnosti o službě v Podmínkách užívání.

Nový dotaz do volného fóra

Chcete se zeptat ostatních uživatelů diskuzního fóra? Využijte zdarma obsahových rubrik.

Odpověď zajištěna není. Odpovídají nahodile pouze uživatelé diskuzního fóra. V případě potřeby rychlé a odborné rady doporučujeme využít placené poradny.

Zobrazit příspěvky

Tato sekce Vám umožňuje zobrazit všechny příspěvky tohoto uživatele. Prosím uvědomte si, že můžete vidět příspěvky pouze z oblastí Vám přístupných.


Příspěvky - Jan Molín

Stran: [1] 2 3 ... 60
1
Daně a účetnictví / Re:DPH a třetí země
« kdy: 15. 09. 2017, 15:04:40 »
Dobrý den,

plnění, které poskytujete, je dodáním zboží, jde o "dodání zboží s instalací nebo montáží", kde je místo plnění určeno dle § 7 odst. 3 zákona o dani z přidané hodnoty tam, kde je zboží instalování nebo smontováno. Nejedná se tedy o plnění uskutečněné v tuzemsku.

Podle § 24a (odst. 1 písm. b) zákona o DPH vzniká povinnost přiznat poskytnutí dodávky zboží s instalací a montáží ke dni uskutečnění tohoto plnění.
Hodnotu plnění uvádíte do řádku 26 daňového přiznání, nerozdělujete tedy plnění na zboží a službu. Vývoz pro účely DPH nevykazujete jako "vývoz", i když celními procedurami zboží samozřejmě projít musí. Vývoz zboží nepodléhá clu ani DPH.

K plnění se vystavuje daňový doklad podle § 28 odst. 2 písm. a) bodu 2 zákona o DPH a § 29 zákona o DPH.

K samotnému pojmu instalace/montáž je třeba dodat, že pojmy instalace a montáž nejsou v zákoně o DPH ani ve směrnici k DPH definovány. Výkladovou pomůckou může být zápis z jednání VAT Committee (Výbor pro DPH), který nemůže vydávat právně závazná rozhodnutí, ale poskytuje odpovědi na otázky aplikace práva EU.
Podle názoru VAT Commitee, pokud dodavatel vyrobí zařízení podle požadavků zákazníka a následně je instaluje či namontuje na místě zákazníkem určeném, jde o dodání zboží s instalací a montáží. Na rozdíl od situace, kdy pouze smontuje jednotlivé díly dodané zákazníkem, kdy jde o práce na movité věci, popř. též může jít o služby vztahující se k nemovitým věcem. T

Z poskytnutých informací považuji za nejpravděpodobnější variantu, že jde skutečně o dodání zboží s instalací/montáží, a to s daňovými důsledky, které jsou popsány výše.

Nicméně vzhledem k zřejmě větší hodnotě kontraktu doporučuji konzultaci s daňovým poradcem, který bude mít k dispozici jak technickou dokumentaci ke zboží, tak i smlouvy mezi dodavatelem a odběratelem a další dokumenty.

S pozdravem

Jan Molin

2
Dobrý den,

ve Vašem případě lze posoudit Váš statut rezidenta v souladu s pokynem Generálního finančního ředitelství D-22, který říká, že dojde-li v průběhu roku ke změně bydliště, posuzuje se statut za příslušné části roku samostatně. Takže můžete být část roku daňovým rezidentem, a po přestěhování daňovým nerezidentem.

To znamená, že do 1. 2. 2016 budete považován za českého daňového rezidenta, s povinností přiznat zde své "celosvětové" příjmy. Ovšem od 2.2.2016 jste se stal českým daňovým nerezidentem a přiznáváte v ČR jen příjmy plynoucí z území ČR (nikoliv zahraniční příjmy). Pokud Vám z území ČR neplynuly žádné příjmy v období po 2.2.2016, nemusíte zde nic přiznávat.

Pokyn GFŘ D-22
Komentář k §  2, bod 2.:

„Dojde-li u poplatníka ke změně v rozsahu povinnosti vůči České republice (§ 2 odst. 2 nebo odst. 3 zákona) v průběhu zdaňovacího období v důsledku změny bydliště, posuzuje se jeho statut za příslušné části roku samostatně. V případě vzniku neomezené daňové povinnosti v České republice (§ 2 odst. 2 zákona) v důsledku skutečnosti, že se zde poplatník obvykle zdržuje, uplatní se tento statut pro celé zdaňovací období.“

S pozdravem

Jan Molín

3
Dobrý den pane Vyskočile,

dnem POSKYTNUTÍ reklamní služby osobě povinné k dani (podnikatelskému subjektu) se sídlem v Německu jste se stal identifikovanou osobou (dle § 6i zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty). Z hodnoty této služby neodvádíte daň v ČR, ale měl by ji odvést německý odběratel dle tamních předpisů upravujících DPH. Do 15 dnů ode dne poskytnutí služby (dle § 97 ZDPH) jste se měl zaregistrovat u českého FÚ a podávat daňová přiznání a souhrnná hlášení. Souhrnná hlášení (SH) pouze za měsíce, kdy se nějaké plnění do Německa uskutečnilo (§ 102 odst. 2) a daňová přiznání pouze za měsíce, ve kterých Vám vznikla povinnost přiznat daň (§ 101 odst. 5).

Pokud jste přijal službu ze Slovenska, a to:
- od osoby povinné k dani, tedy podnikatele (není rozhodné, zda je na Slovensku plátcem či nikoliv) a zároveň
- jde o službu s místem plnění v tuzemsku, tedy o službu, u níž se místo plnění určuje dle základního pravidla (§ 9 odst. 1 ZDPH), potom:
se stáváte identifikovanou osobou DNEM PŘIJETÍ SLUŽBY (§ 6h ZDPH).
Opět vzniká povinnost zaregistrovat se do 15 dnů jako identifikovaná osoba. Ovšem, na rozdíl od předchozího případu poskytnutí služby, musíte odvádět DPH z přijaté služby českému finančnímu úřadu, a samozřejmě podávat daňové přiznání za toto období.

Pokud se některý z uvedených případů stal, doporučujeme urychleně situaci probrat s daňovým poradcem a následně s Vaším správcem daně.

Sankce, které se na Vás kvůli nepodání přiznání či SH, případně kvůli neuhrazení daně (ze služby přijaté od SK dodavatele) jsou buď pokuta za opožděné tvrzení daně (dle § 250 daňového řádu) nebo úrok z prodlení (dle § 252 daňového řádu), případně obě sankce za nesplnění obou typů povinností. Daňový řád upravuje správu daní pro všechny daně, jde o zákon č. 280/2009 Sb.

§ 250 Pokuta za opožděné tvrzení daně

(1) Daňovému subjektu vzniká povinnost uhradit pokutu, nepodá-li daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání, ačkoliv měl tuto povinnost, nebo učiní-li tak po stanovené lhůtě, a toto zpoždění je delší než 5 pracovních dnů, ve výši
a) 0,05 % stanovené daně za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daně,
b) 0,05 % stanoveného daňového odpočtu za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanoveného daňového odpočtu, nebo
c) 0,01 % stanovené daňové ztráty za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daňové ztráty.

(2) Plátci daně vzniká povinnost uhradit pokutu, nepodá-li hlášení, vyúčtování, následné hlášení nebo dodatečné vyúčtování, ačkoliv měl tuto povinnost, nebo učiní-li tak po stanovené lhůtě, a toto zpoždění je delší než 5 pracovních dnů, ve výši 0,05 % z celkové částky daně, kterou byl povinen v hlášení nebo vyúčtování uvést za každý následující den prodlení, nejvýše však 0,5 % z celkové částky daně, kterou byl povinen v hlášení nebo vyúčtování uvést.

(3) Pokuta za opožděné tvrzení daně vzniklá v důsledku pozdního podání řádného daňového tvrzení nebo dodatečného daňového tvrzení se nepředepíše a daňovému subjektu nevzniká povinnost ji uhradit, dosáhne-li její výše vypočtená podle odstavce 1 nebo 2 částku menší než 200 Kč.

(4) V případě, kdy daňový subjekt nepodá řádné daňové tvrzení nebo dodatečné daňové tvrzení, ačkoli měl tuto povinnost, a neučiní tak ani dodatečně po dobu, kdy možnost podat tato tvrzení trvá, použije se při výpočtu částky podle odstavce 1 nebo 2 stanovená horní hranice; výše pokuty za opožděné tvrzení daně v tomto případě činí vždy nejméně 500 Kč.

(5) Maximální výše částky vypočtené podle odstavce 1 nebo 2 nesmí být vyšší než 300000 Kč.

(6) O povinnosti platit pokutu rozhodne správce daně platebním výměrem a současně ji předepíše do evidence daní. Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne oznámení platebního výměru.

(7) Výše pokuty za opožděné tvrzení daně je poloviční, pokud
a) daňový subjekt podá řádné daňové tvrzení nebo dodatečné daňové tvrzení do 30 dnů od marného uplynutí lhůty pro jeho podání a
b) v daném kalendářním roce nebylo správcem daně u daňového subjektu v době vydání platebního výměru zjištěno jiné prodlení při podání řádného daňového tvrzení nebo dodatečného daňového tvrzení.

§ 252 Úrok z prodlení

(1) Daňový subjekt je v prodlení, neuhradí-li splatnou daň nejpozději v den její splatnosti.

(2) Daňovému subjektu vzniká povinnost uhradit úrok z prodlení za každý den prodlení, počínaje pátým pracovním dnem následujícím po dni splatnosti až do dne platby včetně. Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o 14 procentních bodů, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Pokud je pro daň stanoven náhradní den splatnosti, běží úrok z prodlení počínaje pátým pracovním dnem následujícím po původním dni její splatnosti.

(3) Úrok z prodlení je splatný dnem, ve kterém jsou splněny zákonné podmínky pro jeho vznik, a na osobním daňovém účtu se předepisuje nejpozději do desátého dne po skončení měsíce následujícího po měsíci, ve kterém uplynul den jeho splatnosti. Před tímto dnem se předepíše na osobním daňovém účtu zejména v případě, že je nedoplatek, ze kterého vzniká úrok z prodlení, vymáhán, nebo pokud byl tento úrok uhrazen, nebo pro zjištění vratitelnosti přeplatku.

(4) Úrok z prodlení u záloh se uplatní do dne splatnosti zálohované daně.

(5) Je-li nejasná platba po vyjasnění zaevidována na osobní daňový účet s účinností ke dni, kdy byla vykonána, správce daně ke dni zaevidování tyto účinky na úrok z prodlení na osobním daňovém účtu, kde je tato platba evidována, vypořádá.

(6) Správce daně může daňový subjekt vyrozumět o předpisu úroku z prodlení platebním výměrem kdykoliv, vyžaduje-li to stav osobního daňového účtu daňového subjektu.

§ 253
(1) Úrok z prodlení se nepředepíše a daňovému subjektu nevzniká povinnost jej uhradit, nepřesáhne-li v úhrnu u jednoho druhu daně u jednoho správce daně za jedno zdaňovací období nebo za jeden kalendářní rok u jednorázových daní částku 200 Kč.

Jak je zřejmé z citované úpravy sankcí daňovým řádem, konkrétní sankce závisí na mnoha proměnných a bez bližších informací k Vašemu případu nelze přesnou výši určit.

S pozdravem

Jan Molín

4
Daně a účetnictví / Re:Osvč a změna účtu
« kdy: 31. 08. 2017, 10:55:43 »
Dobrý den,

na finanční úřad oznamte změnu skrze Vámi uváděný formulář (http://www.financnisprava.cz/assets/tiskopisy/5111_3.pdf?201504230822).
Při registraci identifikované osoby jste jistě nahlásil své číslo účtu, potom jste povinen do 15 dnů ode dne změny (údajů nahlašovaných při registraci) oznámit jejich změnu. Údaje, jejichž změna se hlásit NEMUSÍ, jsou uvedeny zde: http://www.financnisprava.cz/assets/cs/prilohy/fs-organy-financni-spravy/Seznam_udaju_logo.pdf

Jako identifikovaná osoba vykonáváte "ekonomickou činnost" ve smyslu § 5 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. U účtu, na který přijímáte platby z této činnosti, nebo platíte z něj svým dodavatelům, zvolte možnost "ano".

Platby vůči ČSSZ sice mohou být uskutečněny skrze složenku, tak je teoreticky možné, že účet ve vztahu k ČSSZ nepoužíváte, ale v praxi je to naprosto výjimečné. Proto doporučuji oznámit změnu účtu i na ČSSZ, aby platby byly správně párovány, resp. aby případný přeplatek, který můžete mít po podání Přehledu, byl adresován na správný účet. V tomto případě doporučuji zaslat mail přímo zaměstnankyni, která spravuje Vaše údaje (viz vyúčtování za minulé období, kde naleznete buď přímo mail, nebo telefonní číslo).

S pozdravem

Jan Molín



5
Dobrý den,

starobní důchod ve výši, v jaké ho pobíráte, je osvobozen od daně z příjmů. Neuvádí se v daňovém přiznání a žádná daň se z tohoto příjmu neplatí.

Domeček, který chcete pronajímat, je, předpokládám, ve společném jmění manželů. Jeden z Vás (dle dohody) musí přiznat (celý) příjem z nájmu v daňovém přiznání. Půjde-li o celoroční příjem ve výši 81 860 Kč, nebude se z něj ve výsledku platit žádná daň z příjmů, neboť:
- k příjmu lze uplatnit skutečné výdaje nebo paušální výdaje (30 % z příjmu),
- poplatník, který bude příjem přiznávat, má nárok na slevu na dani v roční výši 24 840 Kč.

Modelově to tedy bude např. takto:
- roční příjem: 81 860 Kč,
- paušální výdaj 24 480 Kč,
- základ daně 57 360, po zaokrouhlení: 57 300 Kč,
- daň 15 %: 8 595 Kč,
- po odečtení slevy na dani se daň = 0.

Daňové přiznání se podává do 1. dubna 2018, pokud Vám ho bude na základě plné moci zpracovávat daňový poradce, tak do 1. července 2018.

Pojistné se z příjmů z nájmu (příjmy dle § 9 zákona o daních z příjmů) neplatí.

Výdaj na byt, ve kterém bydlíte, nelze odečíst od příjmu z nájmu domku.

Pokud jde o DPH, pokud příjem z nájmu nepřekročí částku 1 mil. Kč za 12 měsíců po sobě jdoucích, nebude se na Vás daň z přidané hodnoty vztahovat.

Omlouváme za zpoždění s odpovědí (kvůli dovolené), děkujeme za pochopení.

S pozdravem

Jan Molín



6
Dobrý den,

součástí daňového přiznání za rok 2017 u Vás budou:

1) Příjmy ze závislé činnosti, které uvedete do daňového přiznání ve výši dle potvrzení od zaměstnavatele. Do DP uvedete samozřejmě i pojistné hrazené zaměstnavatelem nad rámec hrubých mezd a sražené zálohy na daň z příjmů.

2) Příjmy ze živnosti, ke kterým si můžete uplatnit paušální výdaj (řemeslná živnost = výdaj 80 % z hodnoty příjmů), pro rok 2017 je novelou zákona o daních z příjmů č. 170/2017 Sb. účinnou od 1. 7. 2017 zrušeno ustanovení § 35ca, které omezovalo uplatnění daňového zvýhodněn na děti v případě, že poplatník uplatňuje paušální výdaje.

3) Peněžitá pomoc v mateřství ani rodičovský příspěvek do DP nepatří, jde o osvobozený příjem.

Daňové zvýhodnění na druhé dítě uplatníte již za měsíc březen.
Pro rok se zvýšila sleva na druhé a třetí dítě, na druhé dítě činí sleva (pro celý rok 2017 zpětně) 19 404 Kč..
Na první dítě tedy uplatníte daňové zvýhodnění ve výši 13 404 Kč/rok, na nově narozené dítě uplatníte 10/12 z roční částky 19 404 Kč.

V souvislosti se souběhem OSVČ a závislé činnosti doporučuji, abyste si prověřila, zda správně platíte pojistné z titulu OSVČ ("OSVČ vedlejší") a zda jste souběh oznámila též své zdravotní pojišťovně.

S pozdravem

Jan Molín

7
Daně a účetnictví / Re:Dovoz z EU a DPH
« kdy: 17. 08. 2017, 11:04:56 »
Dobrý den,

pokud jste coby plátci koupili zboží od německého plátce (a nejedná se o zvláštní režim dle § 90 ZDPH), potom jde o pořízení zboží z jiného členského státu. Svému dodavateli jste měli dát na vědomí, že jste plátcem registrovaným v ČR a on by fakturoval dodání zboží do ČR bez DPH. Vaší povinností je přiznat daň pořízeného zboží a zároveň Vaším právem je uplatnit nárok na odpočet této daně na vstupu - takto je pro Vás tato operace daňově neutrální.

K pořízení zboží z jiného členského státu se vztahují zejména následující ustanovení zákona o DPH:

- § 2 odst. 1 písm. c),
- § 11,
- § 16,
- § 25,
- § 40,
- § 41 odst. 8.

Povinnost odvést daň na vstupu máte i v případě, že jste obchodnímu partnerovi neoznámili, že jste českým plátcem a on Vám vyfakturoval cenu včetně německé DPH. Potom budete odvádět DPH v ČR ze základu daně přepočteného na Kč. I v takovém případě jde o "pořízení zboží" ve terminologii ZDPH se všemi příslušnými důsledky.

Příklad: Cena na faktuře od německého plátce je modelově 100 + 19, v ČR odvedete DPH na výstupu 21 % z hodnoty 100, a zároveň v tomtéž daňovém přiznání uplatníte nárok na odpočet této daně (jsou-li splněny všechny podmínky pro uplatnění nároku na odpočet, například máte doklad, plnění je zcela využito pro podnikání atd.).

Pokud jde o znovuzískání německé DPH, nabízí se dohoda s dodavatelem, zda je možné vystavit opravný doklad a cenu fakturovat ve výši "100", tedy bez německé daně. Ohledně možnosti vrácení daně německým správcem daně je třeba se informovat na příslušném německém úřadě.

S pozdravem

Jan Molín

8
Daně a účetnictví / Re:Subdodávka dopravy osob do Německa
« kdy: 12. 06. 2017, 09:12:49 »
Dobrý den paní Lišková,

ve Vašem případě jde o 2 samostatná plnění:

1) Subdodavatel Vám poskytuje přepravní službu

Předpokládám, že služba se uskutečňuje mezi dvěma českými plátci, místo plnění je v ČR (§ 9 odst 1 zákona od DPH), subdodavatel Vám vystavuje fakturu včetně DPH, Vy máte nárok na odpočet daně na vstupu.

2) Poskytnutí služby příspěvkové organizaci

Osoba povinná k dani poskytuje službu osobě nepovinné k dani se sídlem v ČR. Místo plnění se řídí ustanovení § 9 odst. 2. Vystavujete fakturu s DPH.
Pokud by odběratel měl sídlo v Německu (v dotazu není explicitně uvedeno), ale stále by platilo, že jde o osobu nepovinnou k dani (nepodnikatele), řešení by bylo stejné, místo plnění v tuzemsku a faktura včetně české DPH.

Splnění daňových povinností v Německu se řídí tamními předpisy, odpověď na tuto část dotazu je bohužel nad rámec naší poradny.

S pozdravem

Jan Molín

9
Daně a účetnictví / Re:Založení e-shopu
« kdy: 07. 06. 2017, 11:27:55 »
Dobrý den paní Cimlová,

v následujícím textu jsou komentovány daňové aspekty Vašeho dotazu:

K bodu 2:

Vaše domněnka, že nemůžete dodávat zboží do zahraničí, resp. na Slovensko, abyste se nestala plátcem DPH/identifikovanou osobou, není správná.

Pokud (celkový) objem Vašich obchodů (hodnota dodaného zboží) nepřekročí 1 mil. Kč za 12 měsíců po sobě jdoucích (viz definice obratu v § 4a zákona o DPH („ZDPH“), viz též § 6 odst. 1 ZDPH) nestáváte  se českým plátcem ani identifikovanou osobou.

Předpokládáme, že zboží budete zasílat zejména občanům - nepodnikatelům.
Dodání zboží slovenským osobám nepovinným k dani (slovenským občanům - nepodnikatelům) se v terminologii zákona o DPH označuje jako "zasílání zboží" (viz § 8 ZDPH).

V souvislosti se "zasíláním zboží" je zde ovšem ještě další limit, který určuje, zda je zaslané zboží předmětem daně v ČR nebo v SR. Pokud hodnota zaslaného zboží na Slovensko nepřesáhne 35 000 EUR, je místem plnění ČR. Je-li limit překročen, je místem plnění Slovensko, budete se tam muset registrovat jako plátce a odvádět tam daň ze zasílaného zboží. Více např. zde: https://www.financnasprava.sk/sk/podnikatelia/dane/dan-z-pridanej-hodnoty/dodanie-tovaru-do-zo-zahranici#ZasielkovyPredaj
Limity pro zasílání zboží se v jednotlivých státech liší, viz str. 4 pokynů v daňovému přiznání k DPH: http://www.financnisprava.cz/assets/en/attachments/dt-databaze-aktualnich-danovych-tiskopisu/5412_15.pdf

V modelovém příkladě, kdy splníte obě podmínky, tedy že není překročen limit pro povinnou registraci v ČR (1 mil. Kč, hodnota zaslaného zboží se zahrnuje do limitu pro povinnou registraci za plátce), ani slovenský limit pro zasílání zboží (35 000 EUR), nevzniká Vám povinnost registrovat se jako plátce v ČR ani v SR.

Pozor ovšem na případné poskytování SLUŽEB osobám POVINNÝM k dani se sídlem v jiném členském státě EU. V tom případě se okamžitě stáváte identifikovanou osobou (viz § 6i ZDPH).

Dodání zboží osobám povinným k dani se sídlem v jiných členských státech EU není zasíláním zboží, ale "dodání zboží do jiného členského státu". V tomto případě žádný limit není. Budete-li zboží dodávat jako neplátce, nepodléhá samozřejmě DPH, ale jeho hodnota se započítá do limitu 1 mil. Kč. V případě, že se stanete plátcem, dodání zboží je nadále předmětem české DPH, ale je od této daně osvobozeno dle § 64 zákona o DPH a daň odvádí odběratel ve své zemi.

K bodu 3:

Dodání zboží na dobírku - pokud Vám bude částka poštou zaslána na bankovní účet, nepodléhá dodání na dobírku EET.
Viz str. 11 dokumentu Ministerstva financí uvedeného zde: http://www.etrzby.cz/assets/cs/prilohy/Akce/Brozura_Krok_za_krokem.pdf

S pozdravem

Jan Molín

10
Dobrý den paní Lišková,

níže je uveden komentář k jednotlivým bodům.

1) poslední částka odpisu  - v měsíci předešlém nehodě? – doklad dle odpisového plánu 551/082

Ano, pokud v měsíci nehody došlo k vyřazení, majetek už nelze používat k dosahování příjmů, tedy za předchozí měsíc se účtuje poslední účetní odpis.
Bez ohledu na to je možno uplatnit polovinu ročního DAŇOVÉHO odpisu ve smyslu § 26 odst. 7 písm. a) zákona o daních z příjmů (dále jen ZDPř).
Je ovšem otázka, zda je nutné vyřazovat v měsíci nehody, pokud bude auto (později) prodáno.


2) doúčtování ZC (daňově x nedaňově??) – v měsíci nehody – doklad od policie o nehodě??? 549 (nebo 541?)/082

Je třeba se rozhodnout, zda:
-  budete auto vyřazovat v důsledku nehody (pak vám ovšem zůstává vrak, který byste měli přeúčtovat a evidovat též jako nějakou majetkovou položku, drobný majetek?, nemáme informaci o hodnotě vraku) nebo ho
- budete vyřazovat v důsledku prodeje.

V případě vyřazení v důsledku nehody máte na jedné straně náhradu škody od pojišťovny a na straně nákladů (daňových) daňovou zůstatkovou cenu. Ta je uznatelným nákladem pouze do výše náhrady od pojišťovny.

Varianta, že jde o škodu způsobenou neznámým pachatelem, zřejmě nepřichází v úvahu (viz § 24 odst. 2 písm. l) ZDPř).

Pokud budete auto prodávat, je nákladem celá daňová zůstatková cena.

Bez znalosti podrobností není možné uzavřít, jaké postupy jsou možné, resp. co je pro vás výhodnější.


3) vyřazení v PC – v měsíci nehody nebo až po potvrzení od pojišťovny? – likvidační protokol? 082/022

Viz výše, podle toho, zda vyřazujete v důsledku škody nebo v souvislosti s prodejem. Pokud budete na případ nahlížet jako na vyřazení v důsledku škody, v měsíci nehody přeúčtujete účetní ZC 549/082. Pak vyřadíte auto z majetku 082/022. Na účtu 549 tedy máte škodu, která je daňově uznatelná jen do výše náhrady od pojišťovny. Musíte ovšem dále zohlednit rozdíl mezi účetní ZC (kterou máte na čtu 549) a daňovou ZC, která je daňovým nákladem. Nevíme, zda se u vás tato data liší.


4) Přiznání škody pojišťovnou – v měsíci doručení od poj. – doklad od poj. 378/648

Ano. Znáte-li rozhodnutí pojišťovny, účtujete pohledávku za pojišťovnou.


5) Úhrada škody pojišťovnou – v měsíci úhrady – BV 221/378

Ano.


6) prodej vraku – v měsíci uskutečnění prodeje – FV 311/641?

Ano. Účtujete do měsíce, ve kterém se změnilo vlastnictví.


S pozdravem

Jan Molín

11
Daně a účetnictví / Re:Daňové přiznání po prodeji bytu
« kdy: 22. 05. 2017, 09:30:50 »
Dobrý den paní Fejfarová,

pokud prodej bytu není osvobozen od daně z příjmů, daňové přiznání za rok 2017 podáváte do pondělí 2. dubna 2018. V případě, že zplnomocníte k podání a zpracování DP daňového poradce, lhůta je prodloužena až do 2. 7. 2018. S posunem lhůty pro podání DP se posouvá i lhůta pro platbu daně.

Pokud prodávaný byt nebyl součástí společného jmění manželů, ale každý jste vlastnil polovinu, budete podávat daňové přiznání oba, každý zdaníte polovinu příjmu z prodeje a uplatníte si polovinu z vynaložených uznatelných výdajů (k těm viz níže).

Ještě si dovolím zmínit jednu z variant osvobození příjmu, kterou jste zřejmě neuvažovali. Pokud byste v bytě bydleli, byť po dobu kratší než 2 roky (viz ustanovení § 4 odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů, dále jen "ZDPř") a prostředky získané prodejem byste použili k "uspokojení bytové potřeby", tedy ke koupi domu, bytu atp. pro bydlení, potom i v tomto případě lze uvažovat o osvobození příjmu.

Vycházíme zde ustanovení § 4 odst. 1 písm. u) ZDPř (viz poslední věta odkazovaného ustanovení). Podmínkou je, že:
- příjem bude použit na koupi jiného bydlení do konce roku následujícího po jeho obdržení, tedy ve Vašem případě do konce roku 2018,
- přijetí příjmu bude do konce roku, ve kterém byl obdržen, oznámeno finančnímu úřadu, tedy do 31.12.2017.

Pokud jde o "bydliště" ve smyslu zákona o daních z příjmů, rozhodně se nejedná o místo zapsané v občanském průkazu (trvalý pobyt), ale jde o faktické bydliště, které je jako takové užíváno. (Přesnou definici "bydliště" naleznete v § 2 odst. 4 ZDPř.) Fyzická osoba může užívat k "uspokojení bytové potřeby" i více nemovitých věcí současně (např. při více zaměstnáních v různých městech, při kombinaci rodina a práce v různých městech atp.).

Jestliže tedy pro Vás nepřichází v úvahu ani tato varianta osvobození (dle § 4,1,u) ZDPř), je zde otázka základu daně (a též povinnost podat daňové přiznání).

Daný příjem patří mezi tzv. ostatní příjmy dle § 10 ZDPř. Základem daně je v případě zděděného majetku primárně rozdíl mezi prodejní cenou a cenou určenou pro účely dědického řízení (zřejmě existuje znalecký posudek). Výdajem budou i částky, které jste vynaložili na opravy a rekonstrukce bytu, k hodnotě vlastní práce se ovšem nepřihlíží. Výdajem je i odměna realitní kanceláři, resp. další výdaje související s uskutečněním prodeje, na které máte doklady.

S pozdravem

Jan Molín

12
Dobrý den,

nejprve tedy z "českého" pohledu:

- zboží z Rakouska nedovážíte, ale "pořizujete", jedná se o "pořízení zboží z jiného členského státu". Taková operace je předmětem daně z přidané hodnoty (viz § 16 a § 11 zákona o DPH, dále jen "ZDPH"),
- je zde ovšem výjimka uvedená v § 2a odst. 2 písm. a), která říká, že předmětem daně není pořízení zboží z jiného státu EU, "pokud celková hodnota pořízeného zboží bez daně nepřekročila v příslušném ANI BEZPROSTŘEDNĚ PŘEDCHÁZEJÍCÍM kalendářním roce 326 000 Kč". Měli byste si tedy v prvé řadě zkontrolovat, zda Vámi pořizované zboží je skutečně mimo předmět daně, tj zda hodnota nebyla překročena,
- dojde-li k překročení limitu, stáváte se okamžitě identifikovanou osobou ve smyslu § 6g ZDPH, což znamená zejména to, že se musíte do 15 dnů zaregistrovat (§ 97) a hlavně platit českému FÚ DPH z hodnoty pořizovaného zboží,
- identifikovaná osob ovšem nemá nárok na odpočet daně na vstupu, je tedy rozumnější (ještě před povinnou registrací coby identifikovaná osoba) se raději nechat dobrovolně zaregistrovat jako plátce DPH (§ 6f), což Vám umožní, aby transakce pro Vás byla z hlediska DPH neutrální (ideálně v tomtéž daňovém přiznání uvádíte daň z pořízeného zboží jak na výstupu, tak i na vstupu, takže saldo je 0).

Z hlediska plátce registrovaného v Rakousku je to takto:

- pokud dodává zboží do jiného členského státu osobě, pro kterou pořízení zboží NENÍ PŘEDMĚTEM daně = neregistrované osobě, potom je místo plnění v Rakousku a tam musí být odvedena DPH, proto Vám dosud fakturuje s Mws,
- pokud dodává zboží do jiného členského státu osobě, pro kterou je  pořízené zboží předmětem daně, tj. např. v ČR zaregistrované identifikované osobě či českému plátci, potom je místo plnění v zemi odběratele, rakouský plátce vystavuje fakturu bez Mws a daň odvádí odběratel, jak je popsáno výše,
- dokud rakouskému dodavateli neposkytnete "české DIČ" - ovšem vázané na registraci k DPH, tedy nezaregistrujete-li se alespoň coby identifikovaná osoba, musí Vám fakturovat s rakouskou DPH.

S pozdravem

Jan Molín

13
Dobrý den,

pokud jste měl v bytě bydliště (nemusí jít o trvalý pobyt zapsaný v občanském průkazu) alespoň 2 roky bezprostředně před prodejem, příjem z prodeje bytu bude osvobozen dle § 4 odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů. Toto ustanovení nepodmiňuje osvobození vlastnictvím nemovité věci. (Předpokládám, že byt není/nebyl zahrnut do obchodního majetku = nebyl součástí majetku užívaného k podnikání.)

S pozdravem

Jan Molín

14
Dobrý den,

přijetí daru od otce bude osvobozeným příjmem dle § 10 odst. 3 písm. c) zákona o daních z příjmů (dále jen "ZDPř).

Je však třeba vzít v úvahu i ustanovení § 38v ZDPř, dle kterého je fyzická osoba povinna zaslat finančnímu úřadu oznámení o osvobozeném příjmu, překračuje-li jeho hodnota 5 mil. Kč.
Více informací k této povinnosti naleznete zde: http://www.financnisprava.cz/cs/dane-a-pojistne/dane/dan-z-prijmu/fyzicke-osoby-poplatnik/oznameni-o-osvobozenych-prijmech

V případě prodeje nemovitosti bude výdajem cena určená znalcem KE DNI NABYTÍ. Měl byste mít tedy znalecký posudek platný ke dni převodu vlastnického práva v katastru nemovitostí. Vycházíme zde z § 10 odst. 5 ZDPř.
Seznam znalců je např. zde: http://www.evidenceznalcu.cz/obor-stavebnictvi-odvetvi-stavby-obytne

S pozdravem

Jan Molín

15
Dobrý den,

pokud kupujete OA z EU, nejedná se o dovoz, ale o "pořízení zboží z jiného členského státu", případně o pořízení v rámci zvláštního režimu pro obchodníky s použitým zbožím.

1) Zvláštní režim dle § 90 zákona o DPH

V tomto případě transakce nijak neovlivní statut pořizovatele. Zde nevzniká pořizovateli povinnost odvádět DPH, kdyby byl plátce, rovněž by neměl nárok na odpočet DPH. Hodnota plnění se nezapočítává do obratu. Nevzniká povinnost registrovat se jako identifikovaná osoba.

2) Standardní pořízení zboží

Pokud nejde o zvláštní režim dle § 90 ZDPH, jste povinni sledovat hodnotu pořízeného zboží. Překročí-li hodnota 326 000 Kč (sčítáme hodnoty pořizovaného zboží v daném a předchozím roce, tedy v tomto okamžiku za rok 2016 a část roku 2017), jste povinni z pořizovaných plnění odvádět DPH na výstupu = stáváte se identifikovanou osobou (která ovšem nemá nárok na odpočet daně na vstupu). Pokud taková situace má nastat, je lépe se zaregistrovat jako plátce, tj. k povinnosti daň odvádět budete mít i právo nárokovat daň na vstupu, takže pořízení zboží z EU je  (v ideálním případě, kdy máte doklady...) daňově neutrální operací. Ustanovení zákona o dani z přidané hodnoty, která se k Vaší situaci mohou vztahovat:

- § 2a odst. 2 písm. a): hranice 326 000, po jejímž překročení je pořízení zboží předmětem DPH v ČR
- § 6g: vznik identifikované osoby, jestliže hranice byla překročena,
- § 97: 15denní lhůta pro registrační přihlášku coby identifikovaná osoba,
- § 6f: ustanovení umožňující dobrovolnou registraci plátce.

S pozdravem

Jan Molín

Stran: [1] 2 3 ... 60
Platby GoPay

reklama